Lidé

24. února 2021

Nabídku stáže v CERNu jsem nejprve odmítl, říká Pavel Hilšer

V CERNu vyvíjí zdroj antielektronů pro nástupce urychlovače částic | Autor: Pavel Hilšer
Co má společného mazání chrupavky, formule a urychlovač částic? Nic, ale i přesto se Pavel Hilšer všem těmto oblastem věnuje. I když loni teprve dokončil magisterské studium na Fakultě strojního inženýrství, jeho ambice a elán, s jakými se pouští do neprobádaných oblastí, jsou obdivuhodné. V současnosti vyvíjí zdroj antielektronů pro nástupce urychlovače částic ve švýcarském CERNu a na podzim se chystá do Londýna studovat ekonomii.

„Od malička jsem byl hyperaktivní, časem jsem z toho ale udělal výhodu. Naučil jsem se s tím pracovat, takže můžu dělat zároveň farmakologii a biotribologii, do toho částicovou fyziku a k tomu stavět formule,“ říká s nadsázkou Pavel Hilšer. Nadsázka je to ovšem pouze částečná, když se totiž Pavel Hilšer pro něco nadchne, jde si za tím. „Před psaním diplomky jsem nevěděl nic o proteinech ani o chrupavce, ale sedl jsem si a celé dny četl učebnice biologie. Podobně jsem začal po nástupu do CERNu, kde mám za úkol postavit zdroj antielektronů, ale nevěděl jsem, co to antielektron je,“ dodává se smíchem.

Pro magisterské studium si vybral Ústav konstruování na FSI | Autor: archiv Pavla Hilšera
Na Fakultu strojního inženýrství VUT nastoupil po studiu elektrotechniky na střední škole. Na strojařině ho podle jeho slov bavilo, že si můžete na věci sáhnout. Už během studia se zapojil do týmu TU Brno Racing, který každoročně staví monopost formule a následně s ním – velice úspěšně – soutěží na mezinárodních závodech Formula Student. Tato aktivita se později ukázala jako jedna z věcí, která mu otevřela dveře do světa špičkové vědy v CERNu.

Pro studium na FSI si vybral Ústav konstruování. Zaujal ho jejich přístup k diplomovým pracím, které mohou vyústit v odborný článek. „Protože mě v mládí zajímala medicína a moje přítelkyně studuje farmakologii, zvolil jsem si pro diplomku téma z oblasti biotribologie, kde se zkoumají procesy tření, opotřebení a mazání v živých organismech. Konkrétně jsem se věnoval tření a mazání kloubní chrupavky,“ vysvětluje Hilšer.

Nejenže diplomku úspěšně obhájil, ale jeho odborný článek vyšel v renomovaném časopise Biotribology. Při jeho psaní spolupracoval s kolegy z ČVUT a University of Cambridge. „V podstatě jsme přišli na to, že když se do viskosuplementu přidají fosfolipidy, udělají na chrupavce extra vrstvičku, která je zároveň silná a má nízké tření a chrání tak chrupavku před opotřebením. Je to další dílek k vědecké skládačce, která by mohla v budoucnu přispět ke zlepšení léčby pacientů s osteoartrózou,“ věří Hilšer.

Jiný vesmír

V létě 2020 po obhájení diplomky chtěl Pavel Hilšer vyrazit na letní stáž. Rozeslal životopisy, kam se dalo, třeba i do Formule 1. V tom mu zazvonil telefon. Volali z CERNu. „Byl to šéf jednoho oddělení, říkal, že se mu líbil můj životopis a že mě nevezmou na letní stáž, protože ta je jen na čtyři měsíce, ale nabízejí mi studentskou stáž na celý rok. Hned jsem to odmítl, říkal jsem si, co asi tak budu dělat rok v CERNu. Až potom, co jsem zavěsil, mi došlo, co mi vlastně nabídl. Šrotovalo mi to v hlavě asi tři dny, než jsem mu zavolal zpátky a nabídku přijal,“ popisuje Hilšer svoji cestu na jedno z nejprestižnějších vědeckých pracovišť světa.

Telefonátem samozřejmě neměl vyhráno, čekal ho ještě pohovor. Na něm zúročil vše, čemu se jako student věnoval. „Líbily se jim zejména dvě věci: že jako čerstvý inženýr budu mít publikovaný odborný článek, což není běžné, a moje aktivity ve studentské formuli. Tým formule z VUT patří do TOP 10 týmů na světě, takže když jsem jim popisoval, jaké věci jsem na formuli dělal, třeba 3D skenování nebo pokročilé MKP simulace rámu formule, byli nadšení,“ říká Hilšer.

Stáž v CERNu nejprve odmítl | Autor: Pavel Hilšer
V CERNu pracuje na zdroji pozitronů, nebo chcete-li antielektronů, pro takzvaný Future Circular Collider. Ten má za třicet let nahradit současný velký hadronový urychlovač (Large Hadron Collider), proslulý sedmadvacetikilometrový tunel pod Ženevským jezerem, který slouží jako největší urychlovač částic na světě. Urychlovač nové generace, na kterém Pavel Hilšer pracuje, má být třikrát větší a bude pracovat s osmkrát většími energiemi. S jeho pomocí budou vědci zkoumat fenomény jako temná hmota, temná energie, validace státního modelu atomu a počátky vesmíru.

Pavel Hilšer se zapojil do prvních fází vývoje nových technologií pro urychlovač budoucnosti. V týmu fyziků se s kolegy snaží vytvořit první návrh a následně prototyp zařízení, které bude schopno pomocí atomů wolframu emitovat pozitrony neboli antičástice elektronů. Než se ale vývoj dostane k prototypu, Pavel Hilšer už v CERNu nejspíš nebude. Potom, co v Česku a ve Švýcarsku přičichnul k prostředí startupů a inovací, zlákal ho byznys a od září plánuje nastoupit na University College London, kde ho přijali do kurzu Engineering and Finance. „Možná se přesunu do světa bankovnictví, kde mají velký zájem o fyziky, matematiky a inženýry…prostě lidi, kteří jsou mentálně nastavení na hledání neotřelých řešení problémů,“ uzavírá Hilšer. V jeho případě se ale předpovídat budoucnost nevyplácí. Možná ho časem zláká zase jiný obor.

(ivu)

Témata

Související články:
Revoluce. Dragon 5 míří na závody s naprosto výjimečným motorem
Studenti se dostali na letní školu díky šalině a škopku
Vědci z VUT významně pomohli s výrobou ochranných pomůcek a nyní pracují na nových projektech
Motor vzadu? Porsche, tipovali Japonci škodovku
Je potěšující zažít ohlas mezinárodní komunity, říká účastník Fulbrightova programu