Lidé

4. června 2015

Na začátku je vždycky tužka a papír, říká držitel Red Dot Design Martin Tvarůžek

Martin Tvarůžek | Autor: archiv Martina Tvarůžka

Jako první Čech získal prestižní designérské ocenění Red Dot v náročné strojírenské kategorii, ale když se s ním chcete bavit o práci, rázem se ocitne u svých studentů. Ti prý byli také impulzem k tomu, aby se do posledního ročníku německé Red Dot Design Award přihlásil. Svým svěřencům radil, aby se svými pracemi poměřovali síly s ostatními, ale sám se už dlouho žádného klání nezúčastnil. Rozhodl se to napravit a uspěl. Navíc hned v soutěži nejvyšší…

Řeč je o brněnském designérovi Martinu Tvarůžkovi, který Red Dot získal za design obráběcího stroje pro firmu Škoda Machine Tool. Jeho ocenění je o to cennější, že v šedesátileté historii soutěže jde o zcela ojedinělý úspěch českého tvůrce v kategorii Industry, machinery and robotics. Vedle vlastní designérské práce ve svém studiu přednáší Tvarůžek firmám na inovačních seminářích o nutnosti zapojení designu do firemní strategie a nově teď design také vyučuje – od zimního semestru akademického roku 2014/2015 na Fakultě architektury ČVUT v Praze a od letního semestru už i na Fakultě strojního inženýrství VUT v Brně.

Práce se studenty Martina zcela pohltila a doslova mu změnila život. Když jsem mu blahopřála k úspěchu, překvapil mě otázkou, co mám na mysli. Ve stejné době, kdy se dozvěděl o ocenění Red Dot, přišla totiž i zpráva o postupu jeho studentů v soutěži Electrolux Design Lab. Ze sedmi českých studentů, kteří se probojovali mezi stovku nejlepších, je rovných šest Tvarůžkových žáků. Že by náhoda?

Některým studentům chybí pokora. Místo aby mysleli na zákazníka, mají potřebu se předvádět.

Své studenty učí stejným postupům, jaké používá při vlastní práci. Na začátku každé nové zakázky je vždy důkladný inovační audit. To je fáze, která ho baví nejvíc a při které do nejmenších podrobností specifikuje zadání. Vyptává se v ní na věci, které neumějí mnohdy zodpovědět ani letití zaměstnanci firmy, protože si do té doby neuvědomili, že to může být důležité pro úspěch u zákazníka, a k témuž vede i své svěřence. „Některým studentům dnes chybí pokora. Místo aby šli po podstatě věci, chtějí se mnohdy předvádět a potom vymýšlejí nesmysly,“ říká Tvarůžek. Proto nutí studenty zamyslet se v prvé řadě nad smyslem zadání a snažit se odhalit inovační potenciál, zároveň však považuje za dobré, aby fungující principy stávajícího produktu zůstaly zachovány, protože měnit věci za každou cenu také není dobrá cesta. „Nejdůležitější je správně namodelovat zadání a uvědomit si, že smyslem všeho je zákazník. Při tom je třeba zapojit maximum uživatelských, funkčních a mnoha dalších aspektů každého produktu,“ říká designér, a stejné zásady vštěpuje i manažerům firem na inovačních seminářích.

Když jsem přišel poprvé do výuky a viděl studenty s notebooky, připadal jsem si jako v pojišťovně. Měl jsem chuť je všechny vyházet.

Masivní úspěch svých svěřenců v soutěži Electrolux nepovažuje za náhodu: „Určitě na tom mám velký podíl – snažím se měnit jejich myšlení. A vidím tam několik lidí, kteří by design mohli opravdu dělat!“ říká Tvarůžek.

Po důsledné analytické fázi u něj první návrhy vznikají vždy tužkou na papíře, a totéž chce i od svých žáků. „Když jsem přišel poprvé do výuky ve fázi, kdy už se mělo začít navrhovat, a uviděl jsem na lavicích všechny ty notebooky s otevřeným vyhledávačem, měl jsem chuť je všechny vyházet. Vypadalo to tam ne jako v učebně designu, ale jako v pojišťovně,“ vzpomíná Tvarůžek. Je zvyklý věnovat „svým dětem“ i 14 hodin denně. Je na ně přísný, neváhá jim vynadat, a pokud by někdo odmítal dodržovat určené metodické postupy, klidně by ho poslal domů. Na druhou stranu jakákoliv komplexní úvaha o problému, poctivý přístup a dosažený výsledek ho dojímá a motivuje k další práci. Poskytl svým studentům takřka neomezený přístup do svého soukromí, takže mu smějí zavolat, kdykoliv potřebují poradit nebo se o něčem pobavit. Ale musí za to tvrdě pracovat, být pokorní a chovat se slušně. Ke spolupráci ho inspirují především ti, kteří mají chuť překračovat svoje limity. Za úspěch pak považuje i to, že studentka u něj studium vzdala. Nechtěla ho připravovat o čas a sama se jistě lépe uplatní v jiné oblasti, která ji bude více naplňovat.

Design je pro mě úchvatná příležitost ke komunikaci s lidmi! Ocenění si vážím, ale beru to v klidu: zase musím ráno vstát a jít něco dělat.

Výuka se prolíná i do Tvarůžkovy lektorské činnosti. Neprezentuje přitom svou práci, ale spíše ukazuje, jak učí design. „Pozice zákazníka je dnes nejsilnější v celé historii lidské společnosti. A design přitom patří mezi profese, které se vyvíjejí nejpomaleji. Velkým zlem jsou nekvalifikovaní designéři,“ je přesvědčen tvůrce, který dělá osvětu designu v nejširším slova smyslu, se všemi jeho sociálními, ekonomickými, etickými a ekologickými významy. „Design je pro mě úchvatná příležitost ke komunikaci s lidmi!“ – tak zní vyznání tvůrce, který si kolem sebe díky mnoha podařeným zakázkám vytvořil postupem času svět podobně smýšlejících lidí, s nimiž vyznává stejné zásady a cítí se mezi nimi dobře. S jedním z nich, technickým ředitelem firmy Škoda Machine Tool Vlastimilem Hlavatým, si pojede 29. června do Essenu pro vrcholné designérské ocenění.

Autonomní robot Advee, výrobce Bender Robotics | Autor: archiv Martina Tvarůžka

Martin Tvarůžek zatím přesně neví, co se tím pro něj změní. Každopádně doufá, že inspiruje další české výrobce ke spolupráci s designérem. V posledních týdnech mu se zvýšeným zájmem volají ředitelé výrobních firem a chtějí s ním mluvit… možná bude muset něco ze svého současného života obětovat. Ale i když si ocenění váží, bere to v klidu: „Zase musím ráno vstát a jít něco dělat.“

Vstoupit do fotogalerie

Jana Novotná

TémataFakulta strojního inženýrství zaměstnanci ocenění umění & architektura

Související články:
Student Jakub Maca získal Zlatou pecku – českého reklamního Oscara
VUT v Brně vychovává kvalitní designéry. Talent designu 2014 to opět prokázal
Astrofotografie měsíce od Miloslava Druckmüllera
Filip Plešinger: Uspěli jsme i proto, že jsme šli vlastní cestou
Na letištích zacházejí s našimi přístroji jako s ponožkami za pár korun, říká Druckmüller