Lidé

11. ledna 2018

Lukáš Putna: Zkušenost ze Seznamu byla k nezaplacení. Nyní jsem ale spokojenější v menší firmě

Šest let strávil Lukáš Putna v Seznamu. Před pár měsíci nastoupil do Heureky | Autor: archiv Lukáše Putny
K programování se dostal náhodou – díky výhře v matematické olympiádě. Od té doby ho informační technologie provází a staly se jeho obživou. Lukáš Putna hned po studiu na Fakultě informačních technologií začal pracovat pro známý český vyhledávač, kde strávil šest let. V létě se ale rozhodl nastoupit do mnohem menší firmy, Heureka.cz. Co ho k tomu vedlo a jaké jsou jeho zkušenosti z obou firem a se studiem na VUT? A proč by nemohl být freelancerem? O tom se rozpovídal pro náš web ZVUT.cz.

Jste absolventem Fakulty informačních technologií. Kdy Vás začalo zajímat programování?
Už na základní škole jsem se zajímal o matematiku a vyhrál jsem olympiádu. Na základě tohoto úspěchu mě oslovila brněnská základní škola, jestli bych nechtěl studovat u nich v matematicko-informatické třídě. Tam jsem se tedy poprvé setkal s programováním a prakticky s počítačem vůbec. Docela mě to chytlo a tak jsem pak pokračoval na gymnáziu Vídeňská s podobným zaměřením. Takže následně pro mě bylo VUT jasná volba.

Proč jste si vybral právě FIT?
Původně jsem se rozhodoval mezi Masarykovou univerzitou a VUT. Dal jsem nakonec na reference. Měl jsem kolem sebe více lidí, kteří měli zkušenosti právě s touto školou. Možná mě ovlivnilo i to, že VUT je více technicky zaměřená univerzita oproti spíše humanitním směrům na MU.

Do Prahy jste nechtěl?
V Brně jsem se narodil, mám tu rodinu a přátele, takže mě to jinam netáhlo. Navíc jsem tu měl i brigády při škole. Pro informatiky je podle mě poměrně důležité být v nějakém větším městě, což Brno naštěstí splňovalo. Chvíli jsem zvažoval odchod do zahraničí a dokonce i opuštění oboru – lákalo mě dobrovolnictví. Ale informatika mě bavila, takže jsem u ní nakonec zůstal. Kvůli práci jsem se ale nakonec musel do Prahy odstěhovat.

Dalo Vám studium i něco dalšího pro profesní život?
I když se může zdát, že se ve škole člověk učí zbytečné věci, tak později přijde na to, že to využije, což se stalo i mně. Zároveň je ale potřeba sledovat různé trendy, protože školství není schopné tak pružně reagovat. Podle mě je svět vývojářů rozdělený na lidi, co pracují s placenými nástroji, nebo s těmi volně dostupnými. Firmy se většinou zaměřují buď na jednu, nebo druhou variantu. A podobné je to i s operačními systémy. Proto je důležité, aby měl člověk díky škole obecný rozhled a v praxi se pak zaměřil na konkrétní oblast. Škola tím, že učí zdánlivě nepotřebné věci, tak připravuje studenta na to, že se bude muset učit neustále něco nového. Když to zvládne během školy, pak s tím nemá problém i později a vyplatí se mu to.

Kde jste pracoval po studiu?
Hned po škole se mi naskytla příležitost pracovat v Seznamu, což je opravdu velmi dobrý start pro absolventa pracovat v tak velké a známé firmě. Člověku to přinese strašně moc zkušeností. Seznam se hodně zaměřuje na mladé lidi, nejen na uživatele, ale právě i na zaměstnance, protože dokážou nad produktem přemýšlet jinak a přinést něco nového. Podobně je to i v Heurece. Nechci se dotknout starších lidí, ale zrovna v programování nejsou na prvním místě dlouholeté zkušenosti, ale právě kreativita a nadšení do práce, což mladí mají.

Lukáš Putna na VUT v Brně vystudoval informatiku | Autor: archiv Lukáše Putny
 
Co jste měl v Seznamu na starosti?
V Seznamu jsem pracoval šest let a za tu dobu jsem vystřídal několik pozic. Začínal jsem jako junior programátor bez zkušeností, takže jsem se musel všechno naučit. Začínal jsem třeba s Pythonem, na nějž jsem se na škole vykašlal, takže se mi to trochu vymstilo. Toho jsem pak zpětně litoval, protože během studia mi to nepřišlo důležité. Až jsem měl nějaké zkušenosti, tak jsem povýšil na klasického programátora a následně na seniorskou pozici. Postupně jsem se z nezkušeného zaměstnance stal tím, který učí nováčky. Zaměřoval jsem se na databáze, kdy jsme s kolegou jezdili na různé konference a zaučovali pak naše kolegy. Později se nám s našimi zkušenostmi podařilo na konferenci dostat jako přednášející, takže jsme přednášeli v Sillicon Valley na největší databázové konferenci, což pro nás byl velký úspěch.

Možná na základě toho si mě v Seznamu všimli a navrhli mě na šéfa vývoje Skliku. Tehdy jsem od programování přešel k vedení lidí, kterých bylo asi třicet, později až devadesát. To mě začalo bavit, protože rád pracuji s lidmi a realizuji různé nápady. Později mi ale díky velikosti firmy a složitým procesům začalo vadit, že je složité prosadit něco nového. Když jsem chtěl něco změnit, musel jsem přesvědčit svého šéfa a na něm pak záleželo, jak to vykomunikuje se svým nadřízeným a ten s dalším nadřízeným. Občas mi přišlo, že právě velikost firmě škodí. Ale byla to nesmírná zkušenost a hodně jsem se tu naučil.

V létě jste nastoupil do Heureky. Výběrové řízení prý probíhalo tak, že si Vás vybrali sami vývojáři.
O této práci jsem se dozvěděl přes známého a nabízená pozice mě zaujala, tak jsem se rozhodl to zkusit. Říkal jsem si, že i kdyby to nevyšlo, tak můžu alespoň při výběrovém řízení načerpat inspiraci a v Seznamu pak dělat věci jinak. Byla to spíš zvědavost.

Pohovor byl opravdu zajímavý, měl tři kola. První kolo proběhlo s ředitelem a HR ředitelkou u oběda poměrně neformálně. Druhé kolo bylo povídání s vývojářem o fungování firmy, díky čemuž jsem si udělal obrázek o tom, jak to ve firmě chodí. Ve třetím kole jsem měl prezentaci mé vize před TOP managementem a tu stejnou pak před samotnými vývojáři, které jsem měl vést. Každý tak mohl vyjádřit svůj názor a podřízení se mohli podílet na výběru svého šéfa. To byl jeden z aspektů, který mě přesvědčil o tom, že bych chtěl v Heurece pracovat.

Lze obě firmy porovnat, nebo jsou zcela rozdílné?
Obě jsou velice dynamické, používají se v nich zajímavé technologie a jde o velice příjemné pracovní prostředí. U Heureky je mi sympatičtější to, že je zde desetkrát míň lidí, což mnohé usnadňuje a urychluje. Není zde taková soutěživost mezi jednotlivci. O spoustě technických věcí nerozhoduji jen já, ale celý tým dohromady.

Co máte v Heurece na starost?
Momentálně jsem zde na pozici šéfa vývoje. Do mého týmu patří administrátoři, vývojáři a scrum masteři. Jde o tým zhruba 25 lidí. Zároveň jsem součástí úzkého vedení firmy, kdy na poradách řešíme různá strategická rozhodnutí, směřování firmy apod.

Kde vidíte potenciál pro vylepšení služeb Heureky?
Heureka je nákupním rádcem a snaží se zákazníkům pomoci nejen s tím, kde nakoupit, ale také co nakoupit. Proto vylepšujeme různé nástroje, které usnadní vyhledávání zboží a zobrazí relevantní odkazy, což je velice důležité. Snažíme se tedy momentálně zaměřit na zákazníky, aby bylo prostředí Heureky pro ně co nejvíce uživatelsky příjemné. Na druhé straně je zde méně početná, ale neméně důležitá, cílová skupina, a to e-shopy, takže je potřeba se zaměřit i na ně. Usnadnit jim například přenos dat z jejich e-shopu do Heureky.

Neláká Vás práce na volné noze a být šéfem vlastního času?
Určitě je to pro mnohé zajímavé. Já se mimo jiné zabývám i náborem nových lidí do týmů, takže přijdu do kontaktu i s těmito lidmi. Když se jich ptám, proč chtějí opustit svobodu a, přiznejme si, lépe placenou práci z domu, tak odpovídají, že jim to stačilo a chtějí se dostat mezi lidi. Práce z domu je totiž převážně o tom, že sedíte doma s počítačem a s nikým se nedostanete do přímého kontaktu. Pro mě by to nebylo, protože já se rád pohybuji mezi lidmi, a proto mi moje práce vyhovuje.

Ve volném čase relaxuje při sportu nebo manuální práci | Autor: archiv Lukáše Putny

Máte poměrně náročnou práci. Jak se odreagováváte?
Vyhovuje mi manuální práce a kolektivní sporty. Nemám problém přes týden dělat manažera a o víkendu jet na chalupu a betonovat tam podlahu. Kupodivu mě to nabije energií víc, než když na víkend žádný program nemám a jen lenoším.

V jednom rozhovoru jste zmínil, že se věnujete vaření piva. Nenapadlo Vás někdy spojit svoji zálibu s prací?
Bohužel už se tomu moc nevěnuji, protože jsem měl všechno vybavení v Brně a nyní žiju v Praze. Je to i legislativně složitější, zákonem je dáno, jaké množství piva si můžete vyrobit. Moje práce v zaměstnání je hlavně o rozhodování a není tak vidět. Kdežto když si uvařím pivo, tak mám hmatatelný výsledek v ruce, což mě baví. Už jsem i přemýšlel o tom, že bych moderní technologie zapojil do výroby piva, tj. zautomatizoval ji. Ale to je vhodné spíše pro větší množství. Snad se k tomu v budoucnu vrátím.

(kah)

Témataabsolventi Fakulta informačních technologií

Související články:
Poznatky přibývají tak rychle, že není v lidských silách informace třídit, myslí si absolventka FIT VUT Drahomíra Herrmannová
Chtěla jsem dělat vědu v praxi a hledala nejlepšího zaměstnavatele v oboru, říká Barbora Micenková z Googlu
Igor Potúček z Camvision: Analýza obrazu mě přivedla k fotbalu
Barvoslepostí trpí až každý desátý muž. Aplikace NowYouSee umí vadu zraku kompenzovat
Počítačové vidění může identifikovat člověka podle chůze