Lidé

21. října 2016

Lukáš Puchrik: Firmy už pochopily, že vlastní data jsou nejcennější

Absolvent FAST Lukáš Puchrik se věnuje geomarketingové analýze | Autor: archiv Lukáše Puchrika

Na Fakultě stavební vystudoval Lukáš Puchrik geodézii a kartografii, po škole ale obor opustil. U map zůstal, i když v trochu jiné oblasti. Zabývá se totiž geomarketingovou analýzou v úspěšné start-upové firmě. Dává tvrdá data do různých souvislostí a propojuje je v rámci území. Obchodníci tak dostanou nejen ucelený přehled o svých stávajících nebo potenciálních zákaznících, ale i další cenné informace.

Firma, ve které pracujete, se věnuje geomarketingové analýze. K čemu je zákazníkovi užitečná?
Naše reporty využívají zejména lidé ve vedoucích pozicích, kteří rozhodují a jsou zodpovědní za plánování. Těm mohou být geomarketingová data k užitku a na jejich základě dokáží plánovat další kroky v daném byznysu. Například pokud nás osloví firma, že chce v nějaké oblasti otevřít pobočku, dokážeme jí udělat analýzu, zda je v regionu potenciál odbytu jejich služby nebo produktu a jaká je konkurence. Ale umíme udělat i analýzu stávajících zákazníků, tzn. kde se pohybují, jaké jsou jejich potřeby apod.

Jaký je rozdíl mezi daty získanými z klasického výzkumu a těmi geomarketingovými?
V geomarketingu nepoužíváme statistiky a modelace, využíváme pouze čistá data. Když dám konkrétní příklad, tak dotazníkem před obchodem získám data od zákazníků, odkud chodí, jak často nakupují, jestli dojeli MHD. Nemůžu se ale stoprocentně spolehnout na to, že odpoví pravdivě, ale udělám si určitý obrázek o mých zákaznících. Stejná, ale věrohodnější data lze získat díky věrnostním kartám, které zákazníci používají, když z toho mají nějaký benefit, například slevu za nasbírané body. Díky takové kartě firma zjistí, odkud jejich registrovaný zákazník přichází, jak často u nich nakupuje a co. Získává tak informace, na které se může spolehnout. Nejrozsáhlejší informace jsou od bank, protože dnes skoro každý platí kartou u různých obchodníků a dá se tak krásně zmapovat nákupní chování lidí.

Geomarketingová data využívají především manažeři firem | Autor: archiv Lukáše Puchrika

Jaká konkrétní data využíváte a jak je získáváte?
Jak už jsem zmínil, jsou to třeba platební transakce od bank. Pracujeme ale i s interními daty firmy, většinou jsou to transakce z objednávek a pokladních systémů. Ty analyzujeme a snažíme se odhalit, jak funguje prodejní síť. Díky těmto informacím se pak dá vše optimalizovat. Využíváme ale i další, běžně dostupná data, například demografické údaje, údaje z obchodního rejstříku apod. Ta porovnáváme a promítáme do toho, co víme od našeho klienta. Všechno lokalizujeme, tedy vztahujeme na souřadnice. Data se dají různě kombinovat a dá se z nich zjistit spousta věcí. Třeba podle adresy víme, že zákazník bydlí v bytě, tudíž pravděpodobně nemá zahradu. To může být zajímavá informace pro obchody. Takovému člověkovi pak nepošle obchod nabídku na sekačku na trávu, ale třeba na vybavení bytu.

Umí dnes firmy se svými daty pracovat?
Dříve se všichni o svá interní data báli a často nevěděli co s nimi. Dnes už manažeři chápou, že je potřeba s nimi pracovat a využívat je k tvrdým analýzám. Pochopili, že vlastní data jsou to nejcennější, co mají.

Můžete uvést nějaký konkrétní příklad, kdy jste pro klienta zpracovávali analýzu a pro jaké účely ji použil?
Pro jednu z bank v Česku jsme optimalizovali celou síť poboček. Pro laiky je možná zajímavé, že jsme neřešili, kolik poboček má zůstat a kolik se má nově otevřít. Zabývali jsme se potenciálem jednotlivých poboček, zda se bance vyplatí je mít, a to, kde je potřeba otevřít pobočky nové, aby si udržela své postavení na trhu. Takže jsme na základě interních dat analyzovali několik stovek poboček a podívali se na ně ze sedmi různých pohledů. Manažeři tak získali kompletní přehled o tom, jak v dané oblasti pobočky fungují a o vztazích mezi nimi. Vzali jsme reálná data návštěv poboček a data z platebních karet a navrhli jsme metodiku, která zaručí, že ať udělá jedna pobočka cokoliv, tak se hned ví, jakým způsobem to ovlivní ostatní pobočky v okolí. Nelze jednu zavřít a přijít tak o velké procento klientů kvůli nedostupnosti služby. Je potřeba to nějak kompenzovat. Díky takové analýze získala banka velkou konkurenční výhodu na trhu.

O geomarketingu se v Česku začíná mluvit čím dál tím víc. Jakou máte v tuzemsku konkurenci?
Nejsme průkopníci geomarketingu v Česku, takže v širším úhlu pohledu konkurenci máme. Spíš jde o to, že se získanými informacemi pracujeme trochu jinak, analyzujeme reálná data firem a na rozdíl od konkurence jsme v cloudu, takže můžeme škálovat dle libosti nebo se rychle napojit na stávající systémy klienta. Vyloženě přímou konkurenci u nás nemáme, ale v zahraničí samozřejmě ano.

Byl jste u počátků start-upu, pro který momentálně pracujete. Jak firma vlastně vznikla?
Všichni, kdo jsme stáli na počátku vzniku firmy, jsme se potkali v jiné firmě, kde jsme pracovali. Nebyli jsme tam úplně spokojení, tak si někteří řekli, že si založí vlastní byznys a stáhli s sebou i některé další. Celkem se nás dalo dohromady třináct – od geodetů, markeťáků až po obchodníky. Vymysleli jsme pár věcí, ve kterých jsme viděli potenciál, že by se mohly uchytit na trhu. Nakonec nám zbyly čtyři projekty, o které byl největší zájem, a ty dnes nabízíme zákazníkům.

Clever Analytics je tzv. svobodná firma, což se odráží na neformální firemní kultuře | Autor: archiv Lukáše Puchrika
O firmě Clever Analytics, kde pracujete, se mluví jako o svobodné firmě. Co to prakticky znamená?
V reálu je to především o velké zodpovědnosti. Jde o úplně jiný způsob práce, kdy člověk dává limity sám sobě a zároveň kolegům, se kterými pracuje. Například nemám pevně danou pracovní dobu a místo, ale musím do termínu stihnout svoji práci. Takže je jedno, jestli pracuji z domova v noci nebo přes den z kanceláře. Důležité je, abych svoji práci udělal dobře a včas. Samozřejmě o sobě máme navzájem přehled, například o tom, kdo pracuje z domu, nebo je na schůzce. Všechny věci, kromě platů, jsou veřejné. Kdokoliv z firmy může přijít na poradu vedení nebo nahlédnout do zápisů. Každý má právo se na cokoliv zeptat.

Studoval jste geodézii a kartografii. Jak Vám pomohly znalosti ze školy ve Vaší práci?
Původně jsem ani na geodézii nechtěl, chtěl jsem jít na dřevařské inženýrství. Nakonec jsem začal studovat na VUT a chytlo mě to tak, že jsem zůstal na doktorát. Ale pak nebyla už další možnost zůstat na VUT a učit a shodou okolností jsem v té době potkal Honzu Sirotka (zakladatel Clever Maps, pozn. red.), který mě přivedl k úplně jiným věcem a rozšířil mi obzory. Takže jsem se nakonec od geodézie posunul trochu jiným směrem. Ze školy ve své práci trochu využívám statistiku. Škola pro mě ale byla spíš takovým odrazovým můstkem.

Vstoupit do fotogalerie

(kah)

TémataFakulta stavební absolventi