Lidé

16. listopadu 2023

Běží fotbalista rychleji po umělém, nebo přírodním trávníku? Odpověď nabídnou sportovní technologové z CESA

Jeden hráč se rozbíhá po hřišti, zatímco druhý měří jeho pohyb pomocí několika laserových bran. Dvojčata Mirek a Marek Malatovi se fotbalu aktivně věnují od svých pěti let a po maturitě se jej rozhodli i studovat. Aktuálně jsou ve třetím ročníku programu Sportovní technologie Centra sportovních aktivit VUT. Výzkum jednoho ze sourozenců by měl ukázat, jak typ trávníku ovlivňuje rychlost fotbalisty.

Hrají za fotbalový klub Velké Meziříčí, studují stejný vysokoškolský obor a nyní společně kopou i za výzkumný projekt. Tématem bakalářské práce Mirka Malaty je rychlost fotbalisty v závislosti na tom, zda hraje na umělém či přírodním trávníku. Testování se zúčastní 25 profesionálních fotbalistů – a to včetně jeho bratra Mirka.

„Zajímat mě bude sprint na 10 metrů, na 50 metrů a pak takzvaný agility běh – kdy sportovec několikrát rychle změní směr. Měření budou probíhat na dvou typech trávníků. Cílem je určit, po kterém povrchu se fotbalový hráč pohybuje rychleji. A případně vypočítat i koeficient, zda je rychlejší vždy stejně nebo je rychlost individuální,“ vysvětluje podstatu své bakalářské práce Mirek Malata. Zatímco v zahraničí už jsou takové výzkumy v profesionálním fotbalovém sportu běžné, v českém prostředí ještě žádná obdobná studie neexistuje.

K měření rychlosti bude student třetího ročníku využívat laserové brány vybavené fotobuňkami, které měří s přesností na setiny sekundy. Testovat je plánuje ve stejných dnech a při stejné tréninkové zátěži, aby se vyhnul falešnému zkreslení vlivem únavy. Data pak vyhodnotí ve statistickém programu.

„Předpokládám, že na umělém trávníku by měl být fotbalista díky tvrdšímu a stabilnějšímu povrchu i rychlejší. Měkký přírodní trávník je sice příjemnější a šetrnější ke kloubům, ale je těžší se od něj odrazit,“ nastiňuje student výzkumnou hypotézu, kterou by chtěl ověřit.

Na stejném hřišti by chtěl pokračovat i v navazujícím výzkumu: „Chtěl bych se zaměřit i na vliv hrací plochy na odraz fotbalového míče. To ale bude náročnější, protože k eliminaci přírodních podmínek budeme muset měření provádět v laboratorních podmínkách,“ dodává.

V tom, proč se rozhodli pro studium Sportovních technologií, mají oba bratři jasno. „Chtěli jsme zůstat u sportu a už dříve jsme asistovali třeba při měření mladých nadějných hokejistů. Trend je v tomto ohledu jasný ­– ve vrcholovém sportu se smart technologie využívají stále víc. V českém fotbale to zatím běžné není, ale v zahraničí je to už teď velký trend a během několika málo let to přijde i k nám,“ hodnotí perspektivitu studovaného oboru Malata.

Bakalářský studijní program Sportovní technologie je jediný svého typu v České republice. Propojuje v sobě studium moderní techniky na Ústavu biomedicínského inženýrství FEKT a sportu na CESA VUT. Studenti se v průběhu studia naučí, jak pracovat s tachografy, snímači pohybu, chytrými náramky či in-body systémem, a získaná data interpretovat s využitím umělé inteligence. Uplatnění mohou najít při vývoji nových sportovních technologií či jako specialisté, kteří zkoumají pohyb člověka pomocí přesného rozboru pohybu jednotlivců i sportovních týmů – v tělocvičnách, fitcentrech nebo v rámci výkonového či vrcholového sportu.


(mar)

Témata

Související články:
Byl jsem blázen, který všude jezdil na bruslích, říká nadějný rychlobruslař
Šerm není jen sport. Podle bronzové medailistky je to životní styl
Studenti VUT zvítězili na Akademickém mistrovství ČR v baseballu. Hráli spolu přitom poprvé
Miloš Nykodým: Za rok proběhám desatery boty a stihnu i šedesát závodů
Přes den nebe a země. Společně se setkávají pod hladinou