Sport

7. května 2015

Přes den nebe a země. Společně se setkávají pod hladinou

Autor: archiv Denisy Hrubé a Daniely Kincové

Zatímco čerstvá absolventka FAST VUT Denisa Hrubá stojí jako stavbyvedoucí nohama pevně na zemi, Daniela Kincová se jako studentka FSI – obor Letecký provoz – vznáší v oblacích. Pod vodou si však rozumějí zcela dokonale a jako správné akvabely jsou naprosto sesynchronizované. Však také mají na svém kontě nejeden úspěch, včetně stříbrné medaile z loňského mistrovství světa a mimo jiné i první dvě příčky v anketě Sportovec roku VUT 2014.

Jak dlouho vydržíte pod vodou?
Tak dlouho, jak je potřeba. Do sestav se snažíme vkládat co nejdelší pasáže pod vodou pro jejich větší obtížnost, avšak s ohledem na to, aby se vše dalo zvládnout a my u toho nevypadaly, že se topíme.

A podle čeho se pod vodou řídíte, když není slyšet?
Pod vodou slyšet je. Využíváme podvodní reproduktory a v případě potřeby si i různě pískáme.

Akvabely sice každý zná, ale moc podrobností o tomto velmi náročném sportu se neví. Jak třeba probíhá příprava některé ze soutěžních sestav: musí obsahovat nějaké povinné prvky, kdo vám dělá choreografii, jak dlouho se secvičujete?
Na závodech se plavou vždy dvě sestavy: technická a volná. V technické sestavě jsou předepsané prvky, které se musí zaplavat v daném pořadí, a hodnotí se jak provedení jednotlivých prvků, tak i sestava celkově. V naší kategorii se navíc tato sestava plave v černých plavkách a bílé plavecké čepici. Druhá sestava je už volná a kreativitě se meze v podstatě nekladou. Dříve jsme sestavy přebíraly nebo je vytvářely s trenéry či choreografy, nyní si už sestavy vymýšlíme samy a snažíme se do nich zařadit něco, čím oslníme a pobavíme nejen rozhodčí, ale i diváky.

Co vás letos čeká za závody? Pořád platí MS Masters v Kazani? Jak daleko jste s přípravou?
Rády bychom se zúčastnily, ovšem opět řešíme otázku peněz. A s přípravou jsme na tom tak, že chystáme zbrusu novou volnou sestavu. Ostatně, informace o tom, na co právě trénujeme a co děláme, můžou fanoušci sledovat na našem Facebooku.

Autor: archiv Denisy Hrubé a Daniely Kincové

Jak vypadá váš trénink? Jak často třeba plavete společně, když Denisa pracuje mimo Brno?
V týdnu si chodíme zaplavat, zatrénovat každá sama. O víkendu a ve volném čase pak dáváme sestavu dohromady. Máme docela výhodu, že spolu plaveme už dlouho, a tak se dokážeme rychle sesynchronizovat.

U akvabel je, podobně jako u krasobruslařů, důležitý i kostým – tedy plavky. Jak vybíráte a shodnete se? Mimochodem, dá se vymyslet i něco jiného než plavky – krasobruslařské oblečení taky zaznamenalo velký vývoj.
Na klasické závody jsou požadavky na plavky celkem striktně stanovené a nějaké jiné výstřelky (nohavice, rukávy) nejsou povolené. Existují ale i závody, světový pohár Trophy Cup, kde se meze nekladou jak v rámci sestavy, tak ve výběru kostýmů. Dokonce jsou dovolené i různé doplňkové předměty, jako balony, kruhy, stuhy apod. Těchto závodů se však z finančních důvodů nezúčastňujeme. Co se týče výběru plavek, zde to stojí hlavně na Denči, která je v tomto ohledu velmi kreativní a navíc hezky maluje :-). Já už pak spíš jenom remcám, co se mi nelíbí a co bych upravila… Ale na výsledku se, myslím, pak vždycky shodneme.

Ve výčtu vašich úspěchů jsem zaregistrovala medaile i za ploutvové plavání. Můžete to, prosím, upřesnit?
Vzhledem k tomu, že jsme byly každoročními účastnicemi akademických her, kde jsme reprezentovaly VUT v klasickém rychlostním plavání, dostaly jsme se k možnosti vyzkoušet si i plavání s ploutvemi. No, a ono to vyšlo. Získaly jsme krásné druhé místo ve štafetovém závodě na 4 x 50 m.

Danielo, Vy studujete druhý ročník magisterského studia na FSI, obor Letecký provoz a v letectví i brigádně pracujete. Co vás z „podvody“ přivedlo až do oblak a co konkrétně obnáší ty brigády?
Daniela: Pod vodou tlak roste a s výškou zase klesá. Musím si to nějak kompenzovat. A navíc pod vodou i ve vzduchu se mohu pohybovat trojrozměrně, což mě baví. Vodní akvabelový svět je sice krásný a člověk do něj vkládá hodně úsilí a času, ale přesto to není to, čím by se dalo nějak solidně živit. Akvabely beru jenom jako koníček, zpestření, zálibu, mám zde spoustu přátel a navíc je to dobrá možnost, jak si pořádně protáhnout tělo. Svoji osobní kariéru pak směřuji do světa letectví, kde mě nejvíc baví pilotování, ale velmi mne zajímá i vše, co se kolem toho točí. Momentálně brigádně pracuji na letišti ve firmě, která se zabývá provozem i servisem malých letadel. Dělám tu vše, co je potřeba: od tankování a mytí letadel po různé akce a přednášky pro zákazníky. Nyní si plánuji udělat licenci instruktora a létat a létat…

Vy, Deniso, jste ale už čerstvou absolventkou Fakulty stavební, obor Realizace staveb. Kde pracujete, jak to máte s tréninky a přípravou? Je to horší nebo lepší, než když jste ještě studovala?
Denisa: Ano, v únoru 2014 jsem úspěšně dokončila studium na FAST. Nyní pracuji u jedné kroměřížské stavební společnosti jako stavbyvedoucí, takže se pohybuji v té části České republiky, kde mám zrovna na starosti stavbu. Řízení staveb mě baví, takže dělám to, co jsem chtěla. Nyní provádíme rekonstrukci budovy v Šumperku. V tomto pro mě poměrně klidném městě mají naštěstí bazén, a tak chodím trénovat tam. O víkendu se s Dankou sejdeme, dáváme do kupy sestavu a snažíme se sjednotit pohyby. Přiznávám, že na VUT to bylo lepší. Více času na trénování. Člověk dělal projekty, učil se a pak si šel „odpočinout“ na trénink, vypnul svým způsobem hlavu, a jak se vrátil zpět domů k učivu, hned mu bylo všechno jasnější :-).

A ještě, přece jen si to neodpustím, kolíček na nos je opravdu nezbytný – a proč?
V případě, že někomu nevadí, když mu nateče voda do nosu (a taková individua se najít dají), pak „kolíček“, v akvabelové terminologii „skřipec“, není potřeba. My se, jakožto většina lidí, s touto skutečností jinak vypořádat také neumíme. Ve světě pak existují i jiná řešení – různé špunty do nosu apod. 

Jak relaxujete v létě? Taky u vody?
Denisa: Danka relaxuje v přírodě, nejraději v horách a ve skalách; lezení je jejím druhým koníčkem. Pokud se nejedná o aquapark či o vodu pro zchlazení během horkých letních dní, pak ji pro relax nevyhledává.

Daniela: Denča zase ráda cestuje. Letí do nějaké vyhlédnuté země a tu proleze křížem krážem. Je jí jedno, zda u toho narazí na město, na hory nebo na vodu, zdrží se jen chvíli a jede dál. 

jih

Vstoupit do fotogalerie

TémataFakulta stavební Fakulta strojního inženýrství absolventi studenti sport Centrum sportovních aktivit VUT

Související články:
Miloš Nykodým: Za rok proběhám desatery boty a stihnu i šedesát závodů
Šachy jsou stres za málo peněz, říká mladý šachista
Ve Vídni jsem si začala mnohem víc vážit naší fakulty, říká juniorská mistryně světa v horolezení
VUT má 4 akademické mistry ČR v atletice
Práce se studenty na organizaci plesu byla jedinečná zkušenost, říká Architekt světla