Z chemické laboratoře do světa čipů: Cesta doktorandky Heleny Fojtáškové do onsemi

Úspěch nepřichází náhodou – a u Heleny Fojtáškové to platí dvojnásob. Už když si vybírala obor na Fakultě chemické VUT, měla jasno: chce se věnovat materiálům. Chemie ji fascinovala a věděla, že právě v ní leží klíč k inovacím, které formují budoucnost. Dnes pracuje v onsemi jako Product Engineer a zabývá se mimo jiné defekty v polovodičových materiálech – zkoumá jejich vznik, hledá způsoby, jak je eliminovat, a analyzuje jejich dopad na funkčnost součástek.

Od studentské praxe k práci v onsemi

„Kdyby mi někdo v mládí řekl, že budu pracovat v onsemi, nevěřila bych tomu,“ vzpomíná Helena. O prestižní technologické firmě tehdy vůbec neuvažovala, ale život ji nakonec zavedl právě sem, a to nejen proto, že sídlí v jejím rodném Rožnově pod Radhoštěm. Ve druhém ročníku studia programu Chemie a technologie materiálů získala příležitost odborné praxe a po přátelském pohovoru se ocitla přímo ve víru dění. Co mělo být krátkou stáží, se nakonec protáhlo až do konce pátého ročníku.

Dnes už ví, že úspěch není jen o technických znalostech. „Člověk se musí neustále učit a posouvat dál. Kromě odbornosti je klíčová i komunikace a týmová spolupráce,“ říká Helena s tím, že právě tyto dovednosti jí pomohly zapadnout do týmu a rozvíjet se nejen po profesní, ale i osobní stránce.

Společnost onsemi je technologickým lídrem, který se specializuje na vývoj i výrobu polovodičů a čipů. V rámci své stáže se Helena věnovala studiu defektů v monokrystalech, což je oblast klíčová pro výrobu kvalitních polovodičových součástek. Její práce spočívala ve zkoumání těchto defektů – jejich podoby, vzniku a vlivu na funkčnost součástek. „Velikost těchto defektů je řádově od atomární úrovně až několik set mikrometrů. Pokud vyrobíme součástku na kritickém defektu, jednoduše nebude fungovat nebo bude snížená její spolehlivost. Naším cílem je tedy vyrábět substráty s co nejmenším počtem defektů. Defekty v materiálu jsou mimo jiné v mé aktuální práci mou každodenní náplní,“ přibližuje Helena.

Křemík? Ten už není jediným králem polovodičů. Nastupuje 4H-SiC – materiál, který přináší revoluci v elektronice díky lepším fyzikálním i elektrickým vlastnostem. „Je to úžasný materiál, ale má i své výzvy,“ říká Helena. Její výzkum se zaměřuje na snižování defektivity tohoto materiálu a optimalizaci výrobních procesů. Jinými slovy, hledá způsob, jak zajistit, aby čipy budoucnosti byly ještě spolehlivější.


Helena si v rámci studia na fakultě kromě teoretických a praktických dovedností osvojila i prezentační schopnosti, které jsou klíčové také pro práci v jakékoliv firmě. Na Noci vědců si vyzkoušela oblast polovodičů a čipů popularizovat pro širokou veřejnost. „Po odhalení naší výroby byla většina účastníků překvapena, jak proces výroby od samotného zrnka materiálu, přes monokrystal, substrát až po konkrétní čip probíhá. Nejvíce mě potěšilo, když je téma zaujalo a následně mě zahrnuli dotazy. Navíc spousta účastníků ani nevěděla, že se u nás takový typ výroby vyskytuje,“ líčí.

Jak úspěšně skloubit studium s prací

Pro doktorské studium se Helena rozhodla při psaní diplomové práce. „Při ní jsem zjistila, že práce ve vědě může být velmi zajímavá a že mě baví. Co mě děsí, je stereotyp. Díky možnosti pracovat na zajímavých projektech v rámci doktorského studia se do něj v práci jen tak snadno nedostanu,“ popisuje.

Největší oporu při kombinaci studia s prací pro Helenu představuje podpora nadřízeného a kolegů. Její pracovní náplň je navíc nastavená tak, aby co nejvíce odpovídala tématu jejího doktorského studia. Nezbytná je také vlastní motivace.

Důležitost spolupráce s akademickou sférou s cílem přilákat talentované studenty vnímají i firmy včetně onsemi. Za svůj nejlepší kariérní krok považuje Helena získání zkušeností z průmyslové sféry již během studia. Díky těmto zkušenostem si studenti nejen vylepší svůj životopis, ale také mohou zjistit, jakým směrem se chtějí dále ubírat. Zároveň jim to může přechod ze školy do práce usnadnit. „Skvělou příležitostí je určitě Den chemie, kde studenti mají možnost získat informace a kontakty z různých firem a navázat případnou spolupráci už během studia,“ doporučuje Helena.

Helena věří, že věda nabízí mnoho zajímavých oblastí, ve kterých si každý může najít to své. Všem studentům radí, aby se nebáli zkoušet nové věci a plně využívali příležitostí, které jim fakulta nabízí. „Když vás něco láká, jděte do toho. Nejhorší je později litovat, že jste se neodvážili,“ vzkazuje Helena budoucím vědcům a inženýrům. Její vlastní cesta ukazuje, že když máte jasný cíl a chuť se učit, otevřou se vám dveře i do těch nejprestižnějších firem.

(jo)

Zdroj: Fakulta chemická VUT

Témata

Související články:
​​Recyklace solárních panelů? Zatím neexistuje. Řešení nabízí nová technologie z VUT
Poškozenou chrupavku nahradí implantát z 3D tiskárny, tvrdí Vojtová
I sprchový kout může měnit barvu, a ještě šetřit energii
Inspiraci hledáme v přírodě, říká uznávaný vědec Josef Jančář
Stevan Gavranović studuje bezolovnaté halogenidové perovskity, které šetří životní prostředí