Zápisník
zVUT.cz

7. října 2015Tereza KopečnáZačal semestr, studenti zaplavili Brno a my v Poradenském centru přicházíme s bohatou nabídkou kurzů. Na podzim jsme si pro Vás přichystali nadílku, které je trošku jiná než obvykle, ale zároveň tam najdete i oblíbené evergreeny. Naší primární snahou je, aby byli studenti připraveni na vstup na trh práce, aby rozvíjeli svou sociální inteligenci a dokázali naplno využívat svých schopností. Veškeré kurzy jsou pro všechny studenty VUT a jsou zdarma nebo za symbolický poplatek. Co vás tedy čeká? 9. října: Současný trh práce aneb jak získat uplatnění odpovídající profesním předpokladům i ambicím absolventa? Kurz přiblíží studentům současné trendy na trhu práce a s nimi se pojící požadavky zaměstnavatelů na pracovníky, potažmo absolventy škol. Z pohledu organizací působících v soukromém i veřejném sektoru nabývají na důležitosti tzv. meta-kompetence, které přesahují specifické, tradičně žádané znalosti, schopnosti a dovednosti. Kurz poskytne studentům vodítka vyh

5. října 2015Ladislav PařízekZačal nám nový semestr. Prváci jsou už ve škole a pomalu si zvykají na nový způsob studia a života. Určitě jsou plni očekávání, někteří možná i nadšení, jiní se můžou bát, část má naopak vysokoškolské radosti a strasti „na háku“, ale beztak se bojí taky. Pro každého je ale začátek semestru obdobím poznávání nových přátel, města, také časem opuštění maminčiny péče a někdy i začátek nových lásek. L: No počkat, akademický rok přece nezačíná školou, ale seznamovacími akcemi pro prváky ještě před semestrem. A: Aha, ty máš na mysli Zaškolovák, na kterém jsme byli. L: Jop. Víkend, voda, studenti a zábava na Vranovské přehradě. Tak se dá jednoduše popsat Zaškolovák VUT. Seznamovací akce pro nastupující studenty, kde se mohou navzájem poznat a od starších a zkušenějších se dozvědět něco o univerzitě a jednotlivých fakultách. Přeci jen vysoká škola funguje trochu jinak a je fajn dozvědět se, že profesorům nemáte říkat pane inženýre a naopak. Zaškolovák však není jen nudné povídání o chodu š

24. září 2015Tým TU Brno RacingPosledním plánovaným závodem letošní sezóny byl pro tým TU Brno Racing závod v italském Varano de' Melegari, a ne, opravdu se nejedná o žádné letovisko u moře, nýbrž o městečko s nedalekým okruhem Riccarda Palettiho. Po předchozím závodu v domácím prostředí na autodromu v Mostě jsme do Itálie odjížděli s prvním oceněním za vítězství v jedné z disciplín (Engineering Design), takže v kombinaci s druhým místem v Akceleraci z Maďarska bylo na co navazovat. Cestu do městečka Varano jsme absolvovali přes noc ze středy na čtvrtek, a i když to byla naše letošní nejdelší trasa, tak mně ubíhala poměrně rychle. Možná i proto, že jsme nedaleko před italskými hranicemi potkali vozy týmu Joanneum racing Graz, s jejichž členy jsme se poměrně spřátelili v předchozím průběhu sezóny, a tak jsme si na pozdrav zablikali. Na poslední rakouské benzínce jsme se pak potkali znovu, tentokrát jsme už blikání nahradili krátkým rozhovorem. Ráno j

1. září 2015Tým TU Brno RacingPředposlední srpnový víkend se tým TU Brno Racing zúčastnil svého druhého letošního závodu, tedy Formula Student Hungary. Závod se odehrával v přístavišti lázeňského města Györ, kde se sešla konkurence 44 týmů (30 z nich závodilo ve spalovacích a 14 v elektrických formulích). Zajímavé ale je, že zde týmy takto nejsou klasifikovány, všechny vozy závodí v jedné kategorii. Další zvláštností je také to, že se zde jezdí na hladkém betonu, což znamená velkou přilnavost pneumatik. Tým z VUT v Brně se tohoto závodu zúčastnil již potřetí v řadě a v loňském roce zde slavil s Dragonem 4 svůj dosud nejlepší výsledek: celkové 7. místo. První den se nesl ve znamení příprav na čtvrteční technickou přejímku, šlo tedy pouze o přípravu zázemí a vozu na další den. Poučili jsme se přitom z problému ze závodů v Německu a důkladně jsme vše testovali. Technickou přejímkou jsme prošli bez sebemenšího problému. Dragon 5 tak byl první formulí, která mohla jezdi

15. července 2015Tereza KopečnáZa nedlouho to bude přesně rok, co jsem nastoupila jako psycholožka do Poradenského centra. Možná je právě teď vhodný čas na to zhodnotit, jaký ten rok byl, co přinesl, co vzal. Trošku si zabilancovat. Nastupovala jsem s velkými očekáváními i s jistou dávkou obav z nového. Těšila jsem se i bála zároveň. První týdny byly ve znamení seznamování. S novou prací, s novými kolegy, s novým prostředím. Čím více jsem vše poznávala, tím více jsem měla pocit, že snad ani lepší zaměstnání neexistuje! Ta práce snad byla stvořena mně na míru! Našla jsem se. Všechno, co mě bavilo a co jsem na psychologii měla ráda, se najednou stalo mým zaměstnáním. Oni mě za to platí!!! Podobně to v podstatě prožívám dodnes. Poháněna předešlými „úspěchy“ se stále snažím, aby studenti o našich službách věděli, aby jich naplno využívali a aby je brali jako součást univerzitního vzdělání. A samozřejmě se snažím makat taky na sobě :-). Moje práce je prostě moje srdcová záležitost. Mo

30. června 2015Petr ŠtěpánekTak nám schválili změnové listy ke stavbě CEITEC VUT, chtělo by se parafrázovat výrok ze Švejka o císaři Ferdinandovi. Zatímco vzhledem k monarchii v Haškově knize o právě dobrou novinu však nešlo, v našem případě je to zpráva dobrá. Výsledkem by totiž mělo být vyřešení dlouhodobého problému se stavbou a jejím zpožděním. Dík proto patří všem, kteří se o tuto skutečnost zasloužili. Nelze je ale všechny jmenovat, neboť by to byl seznam velmi dlouhý a mohl bych na někoho zapomenout – což by mne velmi mrzelo. Předpokládám, doufám a budu spolu s kolegy z rektorátu, STI VUT a dalšími činit vše pro to, aby se společným úsilím dodavatelů i pracovníků VUT povedlo stavbu řádně dokončit a zkolaudovat v termínu do 31. prosince 2015. Pracovní léto nás čeká nejen na stavbách VUT, ani část pedagogů se nebude moci oddat jen sladkému nicnedělání. Sice nastává doba dovolených, ale stalo se téměř tradicí, že během prázdnin je nutno na školách připravovat projekty. V minulos

12. června 2015Tereza KopečnáJe to jako začarovaný kruh. V Poradenském centru děláme vše, co je v našich silách, abychom zabránili nešvaru, který by se s nadsázkou dal nazvat: „Životopisem k trvalé nezaměstnanosti“. Pořádáme pravidelně kurzy zabývající se tématikou psaní CV a celkovou přípravou na pracovní pohovor, poskytujeme individuální konzultace CV a do padnutí únavou konzultujeme životopisy na různých akcích. A navzdory tomu studenti přichází s něčím, co rozhodně neplní primární funkci, a to vzbudit minimálně dobrý první dojem. S nasazením mi vlastním se proto pouštím do boje za lepší pracovní vyhlídky a důstojnou sebeprezentaci. Vyzbrojena cennými radami, s úsměvem na tváři a nadějí v srdci vypouštím palbu tipů, jak zaujmout personalistu či potenciálního zaměstnavatele. A že je to sakra potřeba! Já už z toho vážně nespím!!! Moje rady tedy zní: Neexistuje žádný zaručený recept na to, jak by mělo CV vypadat, takže to, co bude následovat, jsou moje zkušenosti zís

4. června 2015Petr ŠtěpánekŽijeme ve zvláštním světě. Všichni vědí, že informace a znalosti jsou to nejdůležitější, co nám může pomoci k úspěchu. Učíme to naše děti doma i na školách. Předpokládám, že nejen na technikách, ale i na těch ostatních. U technických disciplín, např. v projektování, je to jednoduché. Vyjdou-li projektanti či výpočtáři ze špatných předpokladů, i když použijí správný postup, výsledek je špatně. Výjimkou mohou být pouze případy, kdy se více chyb navzájem "vyruší". Ale i to je špatně; neboť příště nemusí mít takové štěstí... A za špatný výsledek v plné míře nese odpovědnost projektant. Nic mu nepomůže se odvolávat na to, že mu někdo, třeba i legálně, poskytl špatné podklady. Měl si je zkontrolovat. On je viník. Bohužel však podobná pravidla neplatí všude. Příkladem může být rychlý novinář, který na základě předběžných a zcela neprověřených informací napsal článek plný nepravd a nepřesností. Hlavně, že senzace je na světě. A že možná i někomu ublíží, to nevadí – kýbl fekálií byl vyli

1. června 2015Tereza KopečnáV posledním roce se výrazně zvýšila poptávka studentů po individuální psychologické péči. Je tedy nasnadě položit si otázku, proč tomu tak je. Proč studenti častěji vyhledávají odbornou pomoc? Odpovědí nebo spíše hypotéz se nabízí celá řada. Já se pokusím shrnout ty, které z praxe považuji za nejčastější a především nejzásadnější. Od studentů vysoké školy se předpokládá, že budou schopni samostatně myslet, účelně rozhodovat, umět si organizovat svůj čas a co nejefektivněji využívat svůj potenciál. Znáte takové? Tohle jsou atributy dospělých lidí (a to určitě ne všech), ale já se denně setkávám s dětmi. S dětmi, které jsou plné nejistot, obav a nevyřčených otázek. Najednou se ocitají v novém světě. Ve světě, kde mají být najednou dospělí. Ale nejsou. Chtějí být. Snaží se ze všech sil, ale selhávají. Zatím ještě ani nevědí, kým jsou, natož aby věděli, kým by chtěli být. Na tisíce otázek nepřichází odpovědi. Napětí narůstá a s tím spojené obavy – o studium,

23. dubna 2015Tým TU Brno RacingKdyž jsem v roce 2012 jako absolvent střední školy automobilní podával přihlášku na Fakultu strojního inženýrství, neměl jsem zdaleka tolik zkušeností a přehledu o návrhu komponentů vozidel, jako mám nyní. Kromě hodin výuky strávených v lavicích vděčím za většinu skutečně praktických poznatků soutěži Formula Student, jmenovitě pak celému týmu TU Brno Racing. Do týmu jsem se zapojil v prvním ročníku a od té doby poznal mnoho jeho členů. S odstupem času však vidím kladné i záporné stránky, které účast v tomto projektu přináší. Je soutěž Formula Student vhodná pro každého? Odpověď zní NE. Jako zájemci o členství v týmu si musíte sami položit několik základních otázek. Formula Student totiž není jen další volnočasová aktivita na úrovni kopané či šachového kroužku. Mnoho nových členů má mylné představy o časové náročnosti projektu. A někteří po pár týdnech odejdou. Stejně jako já se i většina týmových kolegů vzdává řady mimoškolních aktivit, včetně víkendových, a s

15. dubna 2015Petr ŠtěpánekKdyž jsem byl malý, chtěl jsem být vrcholovým sportovcem, nejlépe tenistou. Když jsem byl větší, tak jsem zjistil, že to nepůjde a že asi budu muset dělat něco jiného – začal jsem se trochu více věnovat škole – stavební fakultě. Když jsem byl ještě větší, tak jsem myslel, že půjdu ve stopách mého otce a že budu projektovat zakládání staveb. Nic z toho se mi nesplnilo… Nikdy jsem si nemyslel, že budu projektovat betonové konstrukce a nikdy jsem si nemyslel, že skončím na stavební fakultě jako učitel. Nikdy jsem si nemyslel, a snad mi to ani nebudete věřit, že budu někdy proděkan, děkan, prorektor a rektor. Nechci říct, že bych něčeho litoval. Prostě jen vše je jinak, (někdy) bohužel skoro vždy. Když jsem se stal rektorem, naivně jsem si myslel, že po čtyřech letech prorektorování alespoň trochu vím, co mne čeká a do čeho jdu: pravidelná vedení a kolegia, naplňování slibů a představ z předvolebního prohlášení, koncepční činnost spočívaj