Zápisník

Všechny dokumenty se štítkem studenti
5. prosinceKateřina BortlováZačalo to nevinně: chtěla jsem získat zkušenosti v oboru, vidět kus světa a zjistit, jak funguje jedna z nejefektivnějších a nejbohatších zemí – Švýcarsko. Jediný háček byl v tom, že jsem neuměla německy. Napsala jsem asi do padesáti architektonických kanceláří v Curychu. Poté mi z více než poloviny přišla odpověď: „Bez němčiny to pro nás nemá smysl.“ Téměř dvacet kanceláří se k dopisu vůbec nevyjádřilo, ale posléze zareagovala jedna společnost, v níž byli připraveni přijmout mne všemi deseti.Podepsali jsme smlouvu a na přelomu června a července 2018 jsem se odstěhovala s nadšením a očekáváním do Švýcarska. Začala jsem pracovat v architektonické kanceláři Fawad Kazi Architekt (www.kazi.ch) v Curychu, kde jsem poznala osoby z celého světa, ochutnala nejrůznější jídla, viděla nejkrásnější hory, vychutnala si nejlepší čokoládu, bála se zvonících krav s rohy, nepochopila tucet německých vtipů, a přesto se jim smála, ale hlavně: hlavně jsem poznala velký kus sebe sama.{{foto|bortlova.jpg|77
28. listopaduMarkéta KalivodováOd doby, co jsem se o Erasmu dozvěděla, jsem si byla jistá, že chci jet. Nepřemýšlela jsem moc kam, výběr padl na UiT v Narviku, což byla jedna ze škol doporučených pro můj obor. Žádost o účast na Erasmu jsem měla dávno schválenou, když jsem teprve zjistila, že Narvik je město za polárním kruhem a žije v něm asi 18 000 obyvatel. Taky jsem si uvědomila, že je to vlastně v Norsku, což je jedna z nejdražších zemí světa. Docela mě to znepokojilo, ale během další půl hodiny „googlení“ jsem se ujistila, že je to snad to nejskvělejší místo na zeměkouli, kam bych mohla na půl roku vyjet. Vyrazila jsem tedy vstříc polární noci (první měsíc a půl jsem neviděla slunce), sněhu a ledu. Asi nejvíc mě překvapilo, že během polární noci nemusí být nutně tma. Na začátku ledna sice bylo světlo (rozuměj šero) jen zhruba 4 hodiny denně, kolem poledne, ale tento počet hodin se postupně zvyšoval. Další překvapení mě čekalo ve škole. Zjistila jsem, že nás, studentů, co přijeli na Erasmus do Narviku, je cca
6. května 2016Roman HypskýJsem Králem Majálesu 2015 a moje vláda nad studentským Brnem končí. Přišel tedy čas si ten skvělý rok plný napětí a zážitků zrekapitulovat a poodhalit vám, co vše se ukrývá za volbou Krále Majálesu, že to není jen o jednom dni v roce, ale o několikaměsíčních přípravách. A zvolením na Majálesu to všechno teprve začíná. Byl jsem členem královské družiny již krále Porwiho, který se stal prvním Králem Majálesu za VUT. Když se loni královská garda rozhodovala, koho nominuje, padla volba na mě. Zpočátku jsem na pozici krále kandidovat vůbec nechtěl, protože jsem už z Porwiho družiny věděl, jaká je to práce a zodpovědnost, ale nakonec jsem byl přemluven. Teď, s odstupem času, tohoto rozhodnutí vůbec nelituji. Po mém nominování gardou nastala interní volba kandidáta za VUT, kterou se mi nakonec také podařilo vyhrát, a poté už přišel předmajálesový měsíc plný nekonečných příprav, volební kampaně, sbírání hlasů a přípravy na samotný den D. Tento měsíc byl nesmírně hektický a spousta lidí si an