Téma

31. května 2015

Trůn pro Buddhu? I takové věci projektují stavaři z VUT

Autor: archiv Jiřího Sázela

O tom, že odborníci z Fakulty stavební VUT navrhovali už mnoho netradičních nebo technicky mimořádně složitých projektů, není pochyb. Ale trůn pro Buddhu? Ten budou řešit poprvé. Nejedná se totiž o trůn v klasickém slova smyslu, ale obří podstavec pod sochu, který bude sloužit zároveň jako velký meditační sál. Odborníky ze stavební fakulty požádali o pomoc budhističtí mnichové z vesnice Mulbekh v Malém Tibetu. Ředitel tamní školy Tsewang Norboo a jeho kolega nedávno přijeli za děkanem fakulty Rostislavem Drochytkou a za Ladislavem Klusáčkem, který je zástupce vedoucího Ústavu betonových a zděných konstrukcí. Právě s ním řešili technickou stránku příprav. „Klíčová je pro nás informace, jakou životnost stavby si Tibeťané představují. Vzhledem ke komplikovanému podloží je také nezbytný geologický průzkum s hloubkovými sondami a následnou analýzou vlastnosti hornin,“ vyjmenoval zlomek přípravných prací Klusáček.

Třiatřicetimetrová socha Buddhy má být největší svého druhu v Malém Tibetu. Práce ovšem komplikuje hornatý terén. „Kvůli tomu nás naši přátelé požádali o pomoc. Potřebují poradit se statikou a podobně,“ upřesnil doktorand Jiří Sázel. Právě on setkání zprostředkoval. Je totiž ředitelem organizace Brontosauři v Himálajích, která už ve vesnici Mulbekh postavila školu a do šesti let ji plánuje proměnit v kampus pro 350 dětí.

Autor: archiv Jiřího Sázela

Obří socha je první částí velkého projektu Linhartovy nadace, která chce v Mulbekhu do roku 2040 postavit velké meditační centrum. „Přestože vesnice leží v hornatém terénu, bude socha dominantou viditelnou zdaleka. Dlouho jsme proto řešili, jakým směrem ji orientovat a kde přesně má stát. Jednou, když jsme to na místě zase rozebírali, se tam z ničeho nic objevil Gosche-Lá, místní mnich, který má blízko k Dalajlámovi. Hned jsme toho využili a zeptali se ho, kam se má socha dívat, že podle nás na sever. Kývnul. A taky že nevíme, kde přesně by měla stát. Ukázal na místo, kde jsme byli, a řekl: „tady“. Pak zmizel stejně tiše, jako se objevil,“ řekl Jan Mayer, který navrhl architektonickou podobu areálu.

Vstoupit do fotogalerie

Na základě svých sedmiletých zkušeností s pomocí ve vesnici Mulbekh Sázel odhaduje, že výsledný projekt stavby bude nejspíš kompromisem mezi pečlivostí odborníků z VUT a tibetským přístupem. „Je vynikající, že se obě strany potkaly a Tibeťané zjistili, jak komplexně se dá o stavbě uvažovat. Nicméně si troufám tvrdit, že naši odborníci nebudou moci pracovat tak precizně, jak by si představovali,“ podotkl Sázel. Zdůraznil přitom, že obyvatelé Mulbeku jsou velmi šikovní, praktičtí a dokážou výborně pracovat s tradičními materiály. Právě lidé z vesnice budou na základě plánů z Brna meditační centrum pod sochou stavět. Místní je i umělec, který má sochu sedícího Buddhy navrhnout. „Vybrali jsme tamního známého výtvarníka s dlouhou rodinnou tradicí,“ uvedl Mayer.

Kateřina Konečná

TémataFakulta stavební spolupráce zahraničí

Související články:
Meditace? Kdepak, s Dalajlámou tvrdě pracujeme, říká doktorand Jiří Sázel
Geolog z VUT učil tibetské děti vyrábět cihly
Ideální místo pro Buddhu, zhodnotil skálu Krmíček
Stavaři radí Mongolům, jak využívat popílek ve stavebních materiálech
Německý odborník na obnovu historických budov převzal zlatou medaili od VUT