Téma

8. března 2019

Studenti architektury navrhli novodobou manufakturu v centru Zlína

Projekt Na plošině: budova manufaktury je záměrně situována na hranu frekventované ulice Vodní | Autor: Martin Šafarčík, Roman Filip
Je v dnešní době možné postavit továrnu kousek od centra města? A zabránit tak přesouvání výrobních aktivit a pracovních příležitostí do městských periferií? Odpověď na tyto otázky hledali studenti Fakulty architektury VUT v ateliéru Manufaktura dnes a průhledné město pod vedením Nicol Gale a Svatopluka Sládečka. Pro výrobce rukavic navrhli několik komplexů, které v sobě spojují výrobní i obytné prostory. Vyrůst by mohly nedaleko centra Zlína.

Ateliér Manufaktura dnes a průhledné město začal intenzivním třídenním workshopem, který se skládal z komentovaných prohlídek, exkurzí a debat s místními architekty a architektem města Zlína Ivo Tučkem. „Málokdy se podaří, aby studenti měli k semestrální práci tolik podnětů. Zlín má specifickou industriální atmosféru. Je to jiné – pobýt v tom městě a pak vymýšlet do jeho struktury vlastní návrhy než vycházet jen z informací na přednáškách,“ vysvětlila vedoucí ateliéru Nicol Gale z Ústavu experimentální tvorby FA VUT. Studenti druhého a čtvrtého ročníku spolupracovali ve dvojicích a za úkol dostali navrhnout multifunkční objekt, ve kterém by vznikla manufaktura pro známého výrobce rukavic, společnost Holík.

Kancelář architekta Zlína zvolila čtyři lokality určené k zástavbě, ze kterých si studenti mohli vybrat. Prostory se nacházely na hranici historického jádra města a modernistické zástavby Zlína – mezi Velkým kinem a obytnou čtvrtí Letná. „Tamní stará zástavba má v sobě na několika místech díry a studenti je měli vyplnit. Samotnou manufakturu měli rozšířit ještě o jednu další funkci. Někteří ji doplnili bydlením v horních patrech, jiní do objektu zakomponovali filmařská studia či prostory pro univerzitu. Anebo splnili přání města a do komplexu umístili také sportovní halu,“ popsal proděkan FA VUT Svatopluk Sládeček, který předmět vedl spolu s Gale.
Projekt Pila: spodní patra zabírá manufaktura, dvě vrchní patra by nabídly ubytování (lokalita: ulice Vodní) | Autor: Klára Lanžhotská, Šárka Mojzesová
Studenti svoje návrhy představili nejen architektovi Zlína, ale také majiteli manufaktury, který pro projekt poskytl konkrétní technické zadání. Na základě zpětné vazby pak mohli zjistit, zda jsou jejich návrhy proveditelné a slučují se se záměry města. „Architekta zajímalo, jak by studenti vyřešili problematiku zásobování a odhlučnění. A také jak by se změnilo užívání veřejných prostor a zda mají projekty nějaký potenciál i do budoucna. Cílem bylo zjistit, zda by manufaktura v centru Zlína byla vhodná nebo ne,“ dodal Sládeček s upozorněním, že již před druhou světovou válkou se i v nebaťovské části města nacházely různé výrobní prostory. Příkladem byla poměrně velká obuvní továrna Lacina, jejíž budova dodnes stojí mezi ostatními obytnými domy.

„Baťovská industriální zástavba vznikla ve Zlíně až důsledkem modernistického urbanismu. Město se tak začalo rozdělovat na místa, kde by se mělo bydlet, a místa, kde by se mělo pracovat. To je trend, kvůli kterému stále vznikají na okrajích měst průmyslové zóny s továrnami nebo sídliště na straně druhé. Je mnohem snazší postavit hromady ocelových staveb na periferii než se je snažit zakomponovat do stávající struktury města,“ kriticky zhodnotil současný urbanistický trend Sládeček. Hlavní otázkou podle něj je, zda je dnes možné vytvořit multifunkční městskou zástavbu, ve které půjde bydlet i pracovat.

Cílem spolupráce studentů a vyučujících z Ústavu experimentální tvorby a městského zlínského architekta bylo také otevřít veřejnou debatu o urbanistickém směřování Zlína. „Je důležité, aby to nebyla jen odborná debata mezi několika fanoušky architektury, ale aby se návrhy inspirovalo i město a zvážilo nové pohledy na to, jaký mají volné prostory potenciál. Málokdo si teď umí představit, že půjde po zlínském náměstí do práce a na jižní straně bude vstup do továrny. Ale podle nás to možné je,“ uzavřela Gale a zdůraznila, že se tak naváže na výrobní tradici Zlína, který byl po dlouhou dobu známý díky mnoha českým manufakturám, jež zde sídlily. Návrhy studentů architektury proto budou od 2. dubna do 30. května vystaveny v Krajské galerii výtvarného umění ve Zlíně. K vidění budou nejen výstupy z ateliéru, ale i čtyři diplomové práce, které rozvíjí stejná témata. Na možnou novou podobu Zlína se můžete podívat ve fotogalerii.

(mar)
Projekt Pásovec: polyfunkční dům nabízí prostory pro manufakturu,  bydlení i podzemní parkoviště | Autor: Šimon Doubrava, Kristián Zámečník
Projekt Pásovec: manufaktura tvarem reaguje na křivku řeky, linii vlakových kolejí a malou šířku stavebního prostoru na Benešově nábřeží | Autor: Šimon Doubrava, Kristián Zámečník
Projekt Pila: spodní patra zabírá manufaktura, dvě vrchní patra by nabídly ubytování (lokalita: ulice Vodní) | Autor: Klára Lanžhotská, Šárka Mojzesová
Projekt Na plošině: budova manufaktury je záměrně situována na hranu frekventované ulice Vodní | Autor: Martin Šafarčík, Roman Filip
Projekt Za divadlem: polyfunkčnímu objektu dominuje manufaktura, připojena je však i kavárna, posilovna. Horní podlaží nabízí bydlení (lokalita: za Městským divadlem) | Autor: Marie Mikulová, Radka Šujanová
Vstoupit do fotogalerie

Témata

Související články:
Česko budoucnosti. Mladí architekti představili více než stovku netradičních nápadů
Mladí architekti z VUT bodovali s návrhy pavlačí i satelitních domů
Cenu Bohuslava Fuchse získaly práce zaměřené na lokalitu "brněnského Bronxu"
Nikdo nečekal, že se budu střílení věnovat vrcholově, říká nejlepší sportovkyně VUT
Absolventi Fakulty architektury získali druhé místo za návrh komunitního bydlení pro sběratele