Téma

15. února 2018

Rezidenční pobyty by měly zařídit všechny umělecké školy, říká výtvarnice Marie Štindlová

Závěrečná výstava Marie Štindlové je v galerii G99 k vidění do neděle 18. února | Autor: Michaela Dvořáková
Mít půl roku čas věnovat se pouze vlastní tvorbě. Tak zní možná sen mnohých studentů a absolventů Fakulty výtvarných umění VUT. Marii Štindlové se tento sen splnil. Jako první absolventka FAVU získala rezidenční pobyt v brněnském Domě umění. Od loňského září do konce letošního února bydlela proto v prostorách Domu pánů z Kunštátu, kde měla také ateliér. Kromě hrazeného bydlení dostávala i stipendium, aby se mohla plně soustředit na vlastní práci. Během jejího pobytu vznikla výstava Prsten na parkovišti, která je v galerii G99 k vidění do neděle 18. února.

Na netradičním způsobu podpory studentů a absolventů FAVU se dohodlo vedení fakulty se zástupci Domu umění města Brna. Rezidenční pobyty, které byly doteď nabízeny především zahraničním umělcům, mohou nově získat právě začínající tvůrci z FAVU. Na půl roku tak dostanou kromě ubytování a ateliéru i finanční podporu, aby nemuseli mít žádné civilní zaměstnání a mohli se na sto procent věnovat vlastní umělecké tvorbě. Podmínkou je, že musí v prostorách Domu pánů z Kunštátu, kde je k rezidenčním pobytům uzpůsobeno podkroví, strávit alespoň sedmdesát procent času. Z jejich pobytu by také měla vzniknout závěrečná výstava představující, na čem za dobu rezidence umělec pracoval.

Prvním, kdo spolupráce FAVU a Domu umění města Brna využil, byla Marie Štindlová. Fakultu výtvarných umění absolvovala před třemi lety. Od té doby pracovala a tvořila především v Praze. „Na konci studia už jsem hodně pracovala a postupně začaly pracovní povinnosti konzumovat čím dál víc času. Na vlastní tvorbu už tak v podstatě nebyl skoro prostor. Byla jsem z toho nešťastná. Když se vloni objevila otevřená výzva na rezidenci v Brně, přihlásila jsem se. Předkládala jsem portfolio i plán projektu, který bych chtěla během pobytu realizovat,“ popsala Marie Štindlová.

Rezidenti mají k dispozici i sdílené prostory, kde se mohou potkat a debatovat o své práci | Autor: Michaela Dvořáková
Myslí si, že podobná podpora je právě pro absolventy naprosto klíčová. „Je to zcela unikátní příležitost. To, že vyjdete ze školy a dostanete prostor se dál rozvíjet a naplňovat svoje plány bez existenčních starostí, je skvělé. Dostala jsem bydlení, ateliér, podporu. Nemusela jsem se tak starat o nic jiného než o to, jak tuhle příležitost smysluplně využít,“ dodala mladá umělkyně s tím, že neslyšela o žádném podobném programu realizovaném ve spolupráci se školou v České republice. „Je to velmi dobrý krok a myslím si, že všechny umělecké školy by měly zvážit něco podobného. Obvykle se totiž další uplatnění absolventů příliš neřeší,“ podotkla Štindlová s tím, že prosadit se jako začínající umělec je v Česku poměrně složité.

Nutnost vytvořit během půl roku něco, co bude možné vystavit a představit návštěvníkům galerie G99, Marii Štindlovou podle jejích slov příliš nestresovala. „Asi je to i mou povahou. Umím si ale představit, že někoho to může ochromit. Podle mě je to spíše další skvělá věc, že je pobyt zakončen výstavou v Domě umění. Pro začínajícího umělce je to velmi dobrá reference do portfolia,“ uvedla Štindlová.

Ona sama se věnuje především komplexnějším instalacím. Na začátku tak byla její představa o výsledku velmi rámcová. „V předloženém projektu šlo spíše o vyjádření určitého životního postoje. Zachytila jsem úvahy, nad kterými jsem v té době dumala, a během rezidence jsem je pak rozvinula a dotáhla celý koncept do zdárného konce. Vznikla tak výstava s názvem Prsten na parkovišti,“ popsala Štindlová, která si pochvaluje zejména dostatek času na ujasnění celkového pojetí. „Jsem pomalý tvůrce a potřebuju si věci hodně rozmýšlet,“ podotkla. Své nápady navíc mohla zkonzultovat s umělci z celého světa, kteří se v Domě pánů z Kunštátu na pobytech vystřídali.
V rámci rezidence získá umělec vlastní pokoj i ateliér | Autor: Michaela Dvořáková


Půlroční pobyt zaměřený pouze na samotnou tvorbu Marii Šindlovou podle jejích slov posunul dál. „Měla jsem čas zjistit, co je můj zájem. A také jsem měla prostor dělat věci, které jsou soustředěné. Najednou jsem mohla celé hodiny kreslit. Výstava, kterou pobyt zakončuju, spojuje v podstatě všechno, co mě na umění zajímá,“ uvedla Štindlová. Velkoformátové kresby na látkách zachycující snovou či hypotetickou architekturu jsou zároveň součástí architektonického řešení celé instalace. „Je tam mohutná ocelová konstrukce, která v podstatě popírá prostor galerie. Jde mi o to, jak divák vnímá celkový prostor. Hodně přemýšlím nad tím, kudy prochází a jaký dojem to zanechává,“ upřesnila záměr výstavy v galerii G99 Marie Štindlová. Kromě toho ve svých instalacích pracuje i s textem. Návštěvník se může zaposlouchat do básnických až surrealistických popisů. „Hodně řeším využití textu ve výtvarném umění a zamýšlím se nad tím, proč by člověk neměl pouze psát knihy. Výtvarné umění podle mě mluví jiným způsobem než jazyk. Komunikuje mimo schéma jazyka. Základní a stěžejní otázkou, nad kterou se zamýšlím, je, proč je vůbec umění důležité,“ popsala Štindlová. V umění proto hledá poezii a způsob samostatného vyjádření, které se nemusí opírat ani o vědecké poznatky, ani o společenský aktivismus.

Výstava je v Domě pánů z Kunštátu k vidění ještě do neděle 18. února. Následně už Marie Štindlová začne pomalu balit. Rezidenční pobyt jí skončí na konci února. V Brně ale zůstane minimálně do dubna. V rámci projektu Kreativní partnerství totiž učí spolu s kolegyní Danou Balážovou děti z brněnské základní školy češtinu kreativním způsobem. Aby převážně romské děti motivovaly přemýšlet a psát v češtině, produkují jim hudební album, které má letos na jaře vyjít. Marie Štindlová také plánuje pokračovat v práci na freskách v rámci uskupení Comunite Fresca.

(zep)

TémataFakulta výtvarných umění Dům umění Pobyt Výstava

Související články:
Důležité je znát prostředí, pro které produkt navrhuji, říká držitel Red Dot Award 2017
Historička umění Kaliopi Chamonikola: V umění revoluce neexistuje. Přesto mě umí stále nadchnout
Umělkyně Karin Písaříková odjela do Japonska na půl roku, zůstala deset let
Světlana Kulíšková: K textilu se neustále vracím
Zájem o kvalitní vybavení roste, Češi se nebojí kupovat nábytek online, říká majitelka DesignVille