Téma

14. července 2020

První brněnský „mrakodrap“

Areál Pod Palackého vrchem se zrekonstruovanou budovou A1 | Autor: archiv VUT

Je nepřehlédnutelná. Měří 74 metrů. Vystoupat jejich 19 pater znamená zdolat téměř 400 schodů. Poskytuje zázemí pro 1 600 studentů a zaměstnanců brněnské techniky. Řeč je o hlavní budově Fakulty strojního inženýrství, kterou všichni známe pod označením A1. Vraťme se však na začátek příběhu prvního brněnského „mrakodrapu“.

Končí šedesátá léta minulého století a stávající kapacita brněnské techniky je nevyhovující. Roste nabídka vyučovaných oborů, počet profesorů i studentů. Další rozvoj univerzity je jednoznačně podmíněn výstavbou nového studentského areálu. Odvážný plán otevření komplexu, který pojme až 8 000 studentů, se zrodil na počátku sedmdesátých let. Po výběru lokality pod Palackého vrchem v severozápadní části města zahajují stavební práce.

Stavba budovy A1 | Autor: archiv VUT

Na úvodní etapu výstavby kolejí navazuje v roce 1974 položení základního kamene nové budovy tehdejší Fakulty strojní – výškové budovy A1. Podle návrhu architekta Antonína Kuriala se stavěla celých deset let. Kvůli nedostatku zedníků se do stavebních prací zapojují také studenti fakulty. Každý měsíc přiložilo ruku k dílu 308 studujících brigádníků. K předání objektu do plného užívání došlo v roce 1987. Ve stejném roce fakulta dokončila přestěhování z areálu na Údolní ulici, kde do té doby sídlila.

Nad Brnem se začala tyčit 19patrová 74 metrů vysoká dominanta, dlouhá léta nejvyšší stavba města, a dodnes neodmyslitelná součást panoramatu jihomoravské metropole. Prvenství držela dlouhých 28 let. Dnes je po AZ Tower (111 metrů) a Spielberk Tower B (85 metrů) třetí nejvyšší. Stále ale vyniká svojí nadmořskou výškou, protože obě vyšší stavby stojí v nížině na jižní straně města, zatímco A1 sídlí v blízkosti Palackého vrchu a základy jsou ve výšce 285 m. n. m. Při dobré viditelnosti je z její střechy možné dohlédnout na více než 50 kilometrů, až na CHKO Pálava.

Areál Pod Palackého vrchem před rekonstrukcí A1 | Autor: archiv VUT

Do chodu fakulty výrazně zasáhla rekonstrukce A1 zahájená v roce 2011. Plánovala se pouze oprava silně poničené fasády (např. vichřicí Kyrill v roce 2007) a výměna problematického jednotrubkového systému vytápění, v jehož důsledku byla A1 velmi energeticky náročná. Po sejmutí vnějšího pláště se však ukázalo, že budova má vážné statické nedostatky. Nutné opravy potřeboval betonový skelet, sloupy sanaci a doplnění ocelové výztuže.
Rekonstrukce budovy, foto z roku 2013 | Autor: archiv VUT


Nakonec přišla kompletní rekonstrukce. Sanace nosních konstrukcí si vyžádala 482 tun oceli a 80 tun betonu. Bylo položeno 140 km kabelů silnoproudé elektroinstalace a dalších 200 km rozvodů strukturované kabeláže, ale i 16 000 m2 koberců a linoleí. Výměra fasády činí 10 100 m2 a je tvořena závěsným pláštěm z kompozitních hliníkových panelů. Energií zásobují fakultní areál nové fotovoltaické panely umístěné na jižní straně směrem k ulici U Vodárny. Výšková budova se dočkala i nových podhledů na chodbách a unikátního systému osvětlení, kdy se jednotlivá svítidla spínají podle pohybu osob.

Po dlouhých pěti letech se život do A1 vrátil 20. června 2016. Od té doby poskytuje zázemí 9 ústavům, studijnímu oddělení i děkanátu fakulty. S celkovou kapacitou 1 600 osob tvoří přibližně polovinu výukových a kancelářských prostor Fakulty strojního inženýrství VUT.

Slavnostní otevření A1 po rekonstrukci | Autor: archiv VUT

Další zajímavé příběhy ke 120. výročí založení Fakulty strojního inženýrství najdete v rubrice 120xFSI.

(kar)

TémataFakulta strojního inženýrství

Související články:
Češi rizika podceňují. V práci i v životě, myslí si oceněný Lacko z FSI
Jazyky a aktivita vynesly studentovi stipendium 4 000 dolarů. Čeká ho dobrovolnická práce
Skloubit vrcholový sport se studiem vyžaduje obrovskou vůli, říká profesionální veslař
Basketbalem se v Česku nedá uživit, proto je dobré mít i zadní vrátka, říká Michal Jedovnický
Design.s zahajuje druhý ročník a spouští přihlášky