Téma

25. července 2019

Proměňují přistěhovalci podobu Berlína? Na to se ve svém výzkumu ptá doktorandka FA VUT

Moggert zkoumá vliv přistěhovalců na život v Berlíně | Autor: archiv Moniky Moggert
Jaký vliv na podobu Berlína měli přistěhovalci a jak se s jinými kulturami proměňuje život v Německu? To ve své dizertační práci zkoumá studentka Fakulty architektury VUT Monika Moggert. Jak sama upozorňuje, ve svém výzkumu se nezajímá o současnou uprchlickou krizi, ale o dlouhodobý vliv různých menšin a národností na podobu města a jeho další rozvoj. Ráda by se přiblížila komunitám, které v Berlíně žijí už několik generací, a objevila principy, které budou uplatnitelné v urbanismu dalších evropských metropolí.

Důvodů, proč si doktorská studentka Fakulty architektury VUT Monika Moggert vybrala ke svému výzkumu právě Berlín, je hned několik. Jedním z nich je, že v Německu dlouhodobě žije a v Berlíně pracovala. Druhý pak to, že právě Berlín má bohaté zkušenosti s přistěhovalci a jejich vlivem na podobu i život ve městě. „Nezkoumám dopady stávající přistěhovalecké vlny. Zajímají mě menšiny, většinou z arabských zemí, které už v Německu žijí třeba třetí čtvrtou generaci,“ upřesnila Moggert.

Výzkum je ale podle slov Moniky Moggert stále ještě v počátku, takže ani není zcela jasné, co z něj nakonec vyplyne a na co přesně se zaměří. „Je to velmi obsáhlé a komplikované téma. A to i kvůli určité jazykové bariéře,“ dodala. I přesto už ale první závěry a zjištění výzkum přinesl. „V práci se ptám, jestli a jaký vliv mají přistěhovalci na městský prostor. Zdá se ale, že otázka imigrace je mnohem zásadněji provázaná se sociálním hlediskem než s urbanismem. Po této stránce je město v podstatě zachováno a vliv cizích kultur se do městského prostoru nějak zásadně nepromítá. Ale samozřejmě nevím, co nakonec bude závěr mé práce a jak se to ještě vyvine,“ upozornila Monika Moggert s tím, že přeci jen alespoň jeden rozdíl ve výstavbě vypozorovala. V místech, kde žijí přistěhovalecké komunity je patrné menší měřítko než ve zbytku města. „Řada národností je zvyklá na mnohem menší měřítko, než které mají Němci,“ podotkla mladá architektka a výzkumnice. Ve výstavbě to pak znamená to, že přistěhovalecké komunity žijí více pohromadě na menším prostoru. Větší sepětí a blízkost lidí ale podle Moggert přitahuje další typy komunit, jako jsou například umělci. „Berlín je známý jako umělecké město a umělci rádi žijí právě v lokalitách, kde jsou i přistěhovalecké komunity. Takže se zde mixují různé vlivy a je pak těžší odlišit, které změny jsou způsobeny přistěhovalectvím jiných kultur a co například vlivem umělců,“ uvedla Moggert.

Doktorandku FA VUT zajímají dlouhodobé proměny Berlína | Autor: archiv Moniky Moggert
Svou pozornost zaměřila architektka především na tři městské části, a to Kreuzberg, Neukölln a Wedding, v období po druhé světové válce. „Samozřejmě bude nutné i studium historie předválečného období, abych mohla posoudit, zda a jaký vliv přistěhovalectví na město mělo,“ dodala Moggert, která zkoumá a porovnává především mapové podklady a historické dokumenty. „Kromě toho se dívám i do jiných míst, která jsou ovlivněna stejnou problematikou, jako například Vídeň či Izrael. A v neposlední řadě dělám rozhovory s lidmi, kteří v daných lokalitách žijí a jsou proměnami své čtvrti přímo zasaženi,“ přiblížila Monika Moggert.

V budoucnu by se v rámci svého výzkumu ráda podívala také přímo do přistěhovaleckých domácností. Přiznává ale, že proniknout do těchto komunit je velmi složité. „Jsou to mnohdy taková zakonzervovaná společenství. Například řada Turků už se v Německu narodila. Jako Němci se ale necítí, do společnosti se příliš neintegrují, neusilují o pozice v politice či státní správě a prostředí kolem sebe si vytvářejí tak, aby se podobalo spíše tureckému. Mají vlastní komunitu, ve které žijí,“ dodala.

Proč se Češka zajímá o vliv přistěhovalců na německé město, je podle Moniky Moggert vysvětlitelné několika osobními zkušenostmi. „Nějakou dobu jsem pracovala v íránské architektonické kanceláři, takže jsem viděla, jakým způsobem přistupují k urbanismu a jak staví. Ovlivnil mě také pobyt v Izraeli a určitě i to, že jsem ve čtvrtích Berlína, které teď zkoumám, žila a pracovala. Berlín je obecně hodně rozdělený. Některé čtvrtě jsou pouze na práci, některé na bydlení, další na zábavu a volný čas. Střídavě se tak vylidňují a člověk musí cestovat z jedné do druhé. Oproti tomu ty, které zkoumám, nabízí všechno zaráz. Lidé v nich pracují, bydlí, baví se. Je tam život a určitá souhra. Komunity v nich poměrně dobře vychází. Ráda bych zmapovala, na jakých principech to funguje. Jaký vliv mají nebo mohou mít komunity z Blízkého východu na evropský prostor a zda se některé z těchto zjištění a principů dají aplikovat na jiná evropská města,“ uzavřela Monika Moggert, která první závěry svého výzkumu představila během února letošního roku v brněnské galerii Celnice na výstavě s názvem Berlín – analýza rozdílných kulturních vlivů s dopadem na změny urbánního prostředí. Po dokončení výzkumu pak plánuje navazující výstavu, která by shrnula závěry a představila celou problematiku ve větší hloubce.

(zep)

Témata

Související články:
Budoucí architekti navrhují, jak přeměnit průmyslové budovy
Čínská urbanizace postupuje příliš rychle. Pokud selže, budeme čelit obrovské krizi, říká mladý architekt
Brněnský duch Bauhausu putuje po světě
Profesor Šlapeta přednášel v Berlíně
„Vy neslyšíte sirény?“ křičeli prchající Ukrajinci