Pozor: Nový studijní a zkušební řád zavádí spoustu důležitých změn

Projít nástrahami vysokoškolského studia nemusí být zrovna snadné. Klíčovým dokumentem, kterým se musí řídit každý student brněnské techniky je Studijní a zkušební řád VUT. Ten ale dozná od příštího akademického roku hned několika změn. Jak dlouho můžu studium prodlužovat? Kolik doktorandů může vést jeden školitel? A stačí, když má oponent mé práce jen bakalářský titul? Všechny povinnosti studentů shrnuje tento důležitý předpis, který najdete od prázdnin na webu VUT v sekci Studium – Studijní předpisy.

„Původní Studijní a zkušební řád VUT jsme museli aktualizovat kvůli novele vysokoškolského zákona. Při tvorbě nového řádu jsme vycházeli z nařízení vlády o standardech pro akreditace. Dokument tak nově zavádí například profesně a akademicky zaměřené studijní programy. Záleží na tom, zda daný program vychovává budoucího absolventa spíš prakticky, aby mohl vykonávat danou profesi, nebo zda je důraz kladen víc na teoretické znalosti, aby se dotyčný mohl případně zaměřit na tzv. tvůrčí činnost a případnou akademickou dráhu,“ vysvětlil prorektor pro studium a záležitosti studentů Miroslav Doupovec.

Studenti, kteří musí v průběhu studia absolvovat povinnou praxi či odbornou stáž, je mohou absolvovat i o prázdninách, nejen v době výuky či zkouškového období. S ohledem na zrušení původní dvojstupňové struktury program – obor, zavádí studijní a zkušební řád tzv. specializace. Ty budou u nově akreditovaných programů řešeny pomocí výběru skupiny povinně volitelných předmětů, z nichž si student musí vybrat. Ne všechny studijní programy budou ale děleny na dílčí specializace. Navíc platí, že stávající studijní programy doběhnou až do konce platnosti jejich akreditací v původní podobě.

„Nově se v dokumentu objevuje termín tzv. maximální doba studia, přičemž jde o dvojnásobek standardní doby studia. Pokud tedy někdo studuje bakalářský program déle než 6 let, navazující magisterský víc jak 4 roky, nebo doktorské studium nedokončil ani po 8 letech, překročil tím maximální dobu studia, což znamená automatické ukončení. Výjimkou je pak bakalářské studium na Fakultě stavební, které může být 4leté, takže na jeho absolvování má student maximálně 8 let,“ upozornil prorektor Doupovec. Studenti by si měli také hlídat, zda v předmětu, který si zapsali, není povinná účast na výuce. Opakovaná neomluvená neúčast v předmětu se sledovanou docházkou může být totiž také důvodem pro ukončení studia. Když se student nemůže výuky zúčastnit, omluví se přímo vyučujícímu nebo zkoušejícímu, případně prostřednictvím studijního oddělení. Pokud je důvodem absence zdravotní problém, je mu omluva uznána v případě doložení lékařské zprávy, která potvrdí dobu neschopnosti.

Když jde student na zkoušku či zápočet, neměl by zapomínat na ISIC kartu nebo občanku. Podle aktualizovaného řádu je totiž povinen na požádání předložit průkaz totožnosti nebo průkaz studenta, aby se při ověřování studijních výsledků prokázal učiteli. Pokud to student odmítne, je to bráno tak, že nevyhověl. S tím souvisí i to, že student má povinnost nahrát do informačního systému (IS) svoji aktuální průkazovou fotografii. Pokud ji v IS nemá, nemusí být připuštěn k některým formám výuky či ke zkouškám.

Dokument naopak potěší studenty kombinované či distanční formy studia. Pro ně mohou být termíny zkoušek vypisovány i v době výuky v průběhu semestru. Předpis také nově pamatuje na studenty-rodiče: studenti VUT mají právo požádat děkana fakulty o přerušení studia z důvodu těhotenství či rodičovství (i v případě, že jim bude svěřeno dítě do náhradní péče), přičemž doba přerušení z těchto důvodů se nezapočítává do celkové doby přerušení studia, podobně jako v případě vážných zdravotních důvodů.

Ani po ukončení zkouškového období nemá student ještě „padla“. Do sedmi dnů od konce zkouškového musí ověřit a potvrdit ve svém elektronickém výkazu o studiu své studijní výsledky. Když už se student dostane až do „cílové rovinky“ a píše závěrečnou bakalářskou nebo diplomovou práci, měl by vědět, že oponent jeho práce, kterého jmenuje vedoucí příslušného ústavu, musí být min. absolventem magisterského studijního programu. S titulem Bc. si tedy nevystačí.

Vedení VUT se snažilo při tvorbě nového studijního a zkušebního řádu myslet i na případy, kdy student ve své závěrečné práci přijde se zcela převratným nápadem, který má například potenciál na patent. Závěrečné práce totiž bývají standardně zveřejňovány prostřednictvím digitální knihovny VUT, pokud by ale takové „odtajnění“ mohlo být překážkou, je možné zveřejnění celé práce, nebo její části, odložit až na tři roky. Děkan příslušné fakulty pak po obhajobě zašle jeden výtisk takto „utajené“ práce na ministerstvo školství k archivaci. Pokud je zveřejnění práce, nebo její části, odloženo, musí se tato informace i s odůvodněním objevit v digitální knihovně. Tuto možnost odkladu zveřejnění mohou využít i studenti, kteří píší závěrečné práce na základě zadání konkrétní komerční firmy, jež by mohla požadovat odklad zveřejnění s ohledem na důvěrné informace uvedené v práci.

„V řádu se nově objevuje i článek o plagiátorství. Pokud má vedoucí práce důvodné podezření, že závěrečná práce je plagiátem, tj. část byla převzata z cizí práce bez uvedení použitých zdrojů, uvede tuto skutečnost v posudku práce a navrhne děkanovi zahájení disciplinárního řízení. Příslušná komise pak vyměří studentovi sankci, kterou může být i vyloučení ze studia,“ varoval Doupovec. Opisovat přitom může student i sám od sebe. Stačí k tomu, aby opakovaně používal významně shodné části vlastní práce bez uvedení této skutečnosti. Pak se stává tzv. autoplagiátorem.

Některé změny se týkají i doktorandů. Ti mohou nově předkládat dizertační práce i v anglickém jazyce, aniž by jim to musel někdo schvalovat. „S ohledem na dlouhodobý záměr ministerstva školství a celoevropské vzdělávací trendy, musíme nově po doktorandech požadovat, aby absolvovali část studia na zahraniční instituci, nebo se minimálně zúčastnili nějakého mezinárodního tvůrčího projektu s výsledky publikovanými nebo prezentovanými v zahraničí. To bude klást zvýšené požadavky i na školitele a management fakult či vysokoškolských ústavů. Mezinárodní zkušenost totiž považujeme za velmi důležitou součást vzdělání doktorandů. Ministerstvo po vysokých školách požaduje, aby v příštích letech mělo 90 % absolventů doktorských programů zahraniční zkušenost, přičemž polovina z nich by měla vyjet za hranice minimálně na měsíc. Postupně tedy musíme přijímat kroky, které k tomuto cíli povedou,“ uvedl rektor VUT Petr Štěpánek.

Pedagogická praxe doktorandů by měla podle aktualizovaného předpisu trvat 4 semestry v průměrném rozsahu 4 hodin týdně. Nicméně studenti doktorských programů mají primárně individuální studijní plány a případné výjimky z pedagogické praxe jim může schválit vedoucí pracoviště po dohodě se školitelem. Studijní a zkušební řád VUT stanovuje omezení i pro zmiňované školitele, tj. vedoucí pracovníky doktorandů. Ti mohou současně školit nejvýše 7 doktorských studentů. Navýšení tohoto počtu povoluje školiteli pouze děkan fakulty s ohledem na výsledky studia doktorandů.

U dílčích a průběžných zkoušek doktorského studia se pak zavádí pouze dva klasifikační stupně: doktorand buď prospěl, nebo neprospěl. Důvodem zrušení složitější klasifikace je to, že v doktorském studiu se už nepočítá studijní průměr. Nově mají doktorandi, kteří neuspěli u zkoušky ani v opravném termínu, možnost zapsat si tentýž předmět znovu. „Starý řád uváděl možnost vykonat ještě druhou opravnou zkoušku před komisí, ale tento způsob řešení se na ostatních vysokých školách téměř nevyskytuje, proto jsme se rozhodli přejít ke standardnímu systému ostatních škol a nabídnout doktorandům možnost opakovat předmět,“ dodal Doupovec.

Studijní a zkušební řád VUT zodpovídá všechny potenciální otázky studentů brněnské techniky na zhruba třiceti stranách. Pravidla a povinnosti studentů popisuje jasně a srozumitelně, proto by se do něj měli podívat všichni ti, kteří tápou. Ostatně co je to 30 stránek oproti některým skriptům.

(rdk)

Témata