Téma

16. prosince 2020

La Contextressa propojuje umění a technologie. Projekt zkoumá schopnost umělé inteligence pracovat s kontextem

Robot reaguje na takzvané curatables, které jsou inspirovány italskou kulturou | Autor: archiv Martina Kolaříka
O propojení umění s moderními technologiemi se pokouší La Contextressa. Společný projekt Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií VUT a Fakulty výtvarných umění VUT představuje zařízení, které v rámci instalace dokáže rozpoznat předměty a okomentovat je. Autoři umělou inteligenci trénují ve vnímání běžných 3D předmětů v rámci jejich uměleckého kontextu. Zároveň zkoumají, jak se s měnícím kontextem mění nabízené výklady.

O využití strojového učení a umělé inteligence v umění se snaží interdisciplinární projekt La Contextressa. „Není to můj první projekt tohoto typu. Už dříve jsem pracoval na projektu využívajícím umělou inteligenci pro psaní poezie NerudAI,“ uvedl jeden ze spoluřešitelů, Martin Kolařík z FEKT VUT. Zatímco NerudAI byl počítačový básník, který skládal novou poezii s využitím již dříve použitých veršů, La Contextressa se zaměřuje na umění výtvarné. „Jedná se o robota, který je schopen pohybovat se v prostoru, mluvit a rozpoznávat obraz pomocí dvou neuronových sítí. Pro trénink té první jsme využili obrázky reálných předmětů, jako jsou stromy, ulice, prostě konkrétní věci. Zároveň jsme ale natrénovali i druhou neuronovou síť pomocí snímků uměleckých předmětů, jako jsou sochy, obrazy, umělecké instalace. Díky tomu umí zařízení porovnat obě sítě a nabídnout nejen základní popis toho, co vidí, ale v kontrastu s normálním pohledem i umělecký kontext pozorovaného předmětu,“ přiblížil Kolařík.

Použití dvou neuronových sítí dává výzkumníkům z FEKT VUT možnost lépe prozkoumat způsob generování popisů obrazů vnějšího světa. „Nedemonstruje pouze různé kontexty a významy, které předměty mají, pokud se na ně díváme z různých hledisek. Zároveň se tím dotýkáme i takzvaného Rashomonova efektu,“ dodal Martin Kolařík. Rashomonův efekt popisuje situaci, kdy očití svědci vykládají stejnou situaci mnohdy zcela odlišnými způsoby.

La Contextressa čerpá inspiraci v italských ženách sledujících a komentujících dění okolo | Autor: archiv Dragany Zarevske


Právě schopnost vnímat objekty v kontextu a vliv kontextu na následný popis jsou témata, která v rámci projektu velmi zajímají i doktorskou studentku FaVU VUT Draganu Zarevskou. „Hodně spolupracuji s Research Institutes of Sweden na hybridních projektech, kde propojujeme umění s technologiemi. Poslední roční projekt se zabýval vytvářením scénářů pro budoucnost práce ve švédských veřejných i soukromých organizacích včetně nemocnic. Obvykle dodávám právě onen umělecký příběh a kontext, ve kterém pak technologie mohou fungovat lépe,“ vysvětlila Zarevska. Velmi ji zajímalo využití umělé inteligence a schopnost trénovat ji na kontext. „Člověk se na někoho podívá a už jen z barvy jeho kůže, oblečení, způsobu vyjadřování pozná spoustu věcí. Umělá inteligence je ale také náchylná k předpojatosti. Má například rasové či genderové předsudky, jelikož je trénovaná na základě lidských hodnot. Snad se v budoucnu dočkáme umělé inteligence, která dokáže svoje vlastní špatné úsudky v rámci kontextu detekovat a opravit,“ podotkla Zarevska.

Prvotní inspirací byla Draganě Zarevske postava italské babičky, která stojí u okna či na pavlači, sleduje, co se děje okolo, a komentuje procházející lidi i situace odehrávající se pod jejími okny. I proto se veškeré 3D objekty, nazývané curatables, na které je La Contextressa trénovaná, dotýkají italské kultury. Šálek na espresso, Vespa či gestikulující ruka. „Tyto náhodně vybrané objekty, které v našem světě fungují jako běžné věci, jsou ve světě La Contextressy uměním,“ dodala Zarevska.

Cílem projektu je vytvořit instalaci, která bude vybrané 3D objekty nabízet v různém kontextu. „Chceme dát různá pozadí na stěny a zasadit stejné předměty do odlišných situací. La Contextressa se bude pohybovat po tomto vymezeném prostoru a pokaždé, když spatří objekt, na který je trénovaná, nám nabídne jeho výklad. Zároveň ale můžeme studovat, jak se systém chová a co si o objektech myslí s tím, jak se mění kontext jejich zasazení,“ vysvětlil Martin Kolařík. Dragana Zarevska pak dodává, že záměrem projektu je nahlédnout za informativní aspekt výkladu reality. „My ani nevíme, jestli je umělá inteligence schopná plně pochopit kontext a zohlednit různé historické, sociální a kulturní aspekty. Zároveň tím ale poukazuje i na lidské nedostatky a zkreslení, kterých se dopouštějí lidé,“ dodala Zarevska.

Realizaci výstavy, kterou by mohli navštívit i diváci, znemožnila v letošním roce epidemiologická opatření. Autoři projektu nicméně plánují využít alespoň vestibul Fakulty výtvarných umění VUT.

(zeh)

Témata

Související články:
Vědci z VUT významně pomohli s výrobou ochranných pomůcek a nyní pracují na nových projektech
Vláda na dva týdny pro studenty zcela uzavírá vysoké školy
Informace pro zahraniční studenty přijíždějící do ČR
Studenti VUT darovali chybějící krev
O prezenční účasti na výuce rozhodují jednotlivé fakulty a součásti