Téma

27. června 2017

Gabriela Petrovičová: Univerzity si uvědomují důležitost zázemí pro rodiče s dětmi

Původně vystudovala stavební fakultu, nyní pracuje na elektrofakultě | Autor: archiv Gabriely Petrovičové

Skloubit rodinu s kariérou není lehké, a to zvlášť pro ženy. Jen na VUT pracuje přes tisícovku žen a tvoří tak zhruba třetinu všech zaměstnanců. Jednou z nich je i Gabriela Petrovičová, která se věnuje genderovým standardům na univerzitách a zapojila se do výzkumu, který se realizoval na třech brněnských vysokých školách.

Gabrielo, na FEKTu se zabýváte metodikou pro genderové standardy. Jak jste se k této problematice dostala a v čem vnímáte jejich důležitost?
Když jsem nastoupila na Ústav biomedicínského inženýrství, tak jsem dostala po administrativní stránce na starost projekt, který se tímto tématem zabýval. Jedním z cílů byl průzkum na třech vysokých školách – Mendelově univerzitě, Masarykově univerzitě a Vysokém učení technickém v Brně. Projekt byl zaměřený na problematiku návratu do zaměstnání po rodičovské dovolené a na podmínky práce při rodičovské dovolené. Výsledkem byla příručka a metodika. Věnovala jsem se genderové problematice, jejíž důležitost spočívá v uplatňování rovných příležitostí žen a mužů v zaměstnání a slaďování rodinného a pracovního života.

Jaký je přístup univerzit k problematice genderu?
Z dotazníkového šetření na zmíněných univerzitách vznikl dokument s doporučeními, který pak obdržely spolupracující VŠ, ale bohužel již nemáme další zpětnou vazbu. Dle mých zkušeností mohu říci, že se zásadní změny neudály. Domnívám se, že to může být tím, že na vysokých školách jsou stále v převaze muži, kteří nemají potřebu v této oblasti něco prosazovat. Výjimkou je Ústav biomedicínského inženýrství, kde vznikla univerzitní miniškolka.

Gabriela Petrovičová pracuje na Ústavu biomedicínského inženýrství a má dvě děti | Autor: archiv Gabriely Petrovičové

Co je typické pro akademické prostředí v oblasti genderu? A je nějaký rozdíl mezi zaměřením vysoké školy?
Řekla bych, že na univerzitách je větší možnost flexibilní pracovní doby než v soukromých firmách, což je pro rodiče s dětmi velice důležité. Co se týká zaměření školy, tak zde bych žádné velké rozdíly neviděla, spíš jen drobnější. Kupodivu v oblastech slaďování rodinného a pracovního života není větší rozdíl mezi technicky a humanitně zaměřenou univerzitou.

Jak se k tématu genderu staví muži, se kterými jste se během své práce setkala?
Průzkum byl na základě dobrovolnosti, zapojovaly se převážně ženy. Muži, se kterými jsem mluvila, se často ptali, proč by se měli takového šetření účastnit. Pro ně je to většinou něco nepodstatného, co nepovažují za důležité řešit. Jinak se ale k situaci staví náš vedoucí ústavu Ivo Provazník, který tento projekt sepsal a podařilo se mu zřídit již zmíněnou dětskou univerzitní miniškolku.

Obecně se ale v poslední době stále více potkávám s negativními pohledy na genderové studie jako na něco zbytečného. Někteří tyto studie označují i jako umělé vyhledávání problémů. Ale jsem ráda i za ně – téma je díky tomu živé a diskutované. Doufám, že v blízké budoucnosti nebudou kariéru smět dělat jen muži nebo bezdětné ženy, ale že skloubení rodičovství a pracovního života bude naprosto běžné a mít dvě děti nebude v očích zaměstnavatelů handicap. Těším se na tu dobu.

Jak byste zhodnotila aktuální genderové prostředí na VUT?
Vždy hodně záleží na vedení konkrétního ústavu, nedá se to generalizovat na celé VUT. U nás na fakultě je pro ženy asi příznivější prostředí. To zvýhodnění je způsobeno možná i tím, že máme děkanku. Máme zde univerzitní miniškolku Edisonku, o kterou je veliký zájem. Ale chybí tu třeba místnost či prostor pro maminky s dětmi, kde by například mohly přebalit dítě. Momentálně to musí zvládnout ve svých pracovnách v improvizovaných podmínkách.

Jak lze vědeckou kariéru spojit s mateřstvím? Je v tomto ohledu univerzita nakloněna např. zkráceným úvazkům?
Zkrácené úvazky nebo práce z domu nebývají problém, ale vždy to záleží na domluvě s vedoucím ústavu a jeho přístupu. Určitou část pracovní doby totiž musí rodiče strávit v laboratoři, a to z domu bohužel nelze dělat. Na většině jiných univerzitních pracovišť bohužel chybí zmiňované zázemí pro děti, které by umožňovalo přivést si potomka na chvíli do práce. Krásný příklad kombinace kariérního růstu, mateřství a flexibilní formy práce reprezentují kolegyně Jana Kolářová a Helena Škutková, které získaly významné granty.

Myslíte si, že kampaně, jako např. Sem patřím, mohou pomoci k genderově vyrovnanějšímu prostředí na univerzitách?
Rozhodně nejsou zbytečné, protože dívky se technických oborů bojí. Přitom uplatnění je velmi dobré a ženy v těchto oborech vůbec nezaostávají za muži. Někteří studenti si ještě před nástupem na školu zjišťují, jaké jsou zde podmínky a zázemí, například zda jsou na škole relaxační zóny pro studenty. Moje dcera Klára má o techniku zájem a díky výborným dojmům ze středoškolských T-exkurzí na našem ústavu se nejspíš stane studentkou techniky. A právě úroveň zázemí na škole, kde je většina mužů, může být pro dívky hodně důležitým faktorem při rozhodování.

(kah)

TémataFakulta elektrotechniky a komunikačních technologií