Téma

27. listopadu 2016

Data budou cenná. Lidé s nimi zachází často bezhlavě, říkají autoři BeeeOn

Veškeré součástky vyvíjí studenti pod dohledem vyučujících | Autor: Jozef Mlích

Univerzální zařízení propojující chytré spotřebiče v domácnosti představili vyučující a studenti Fakulty informačních technologií VUT. Komunitní projekt BeeeOn vznikl před třemi lety především pro nadšence internetu věcí. Dnes se o něj zajímají přední technologické firmy. Nenápadná krabička totiž umí řídit i zabezpečit inteligentní domácnosti. Je navíc schopná propojit zařízení od různých výrobců. Podle autorů bude většina domácností „chytrá“ už v roce 2020. Lidé ale často netuší, jaká data a komu o sobě poskytují.

Projekt původně vznikl jako reakce na narůstající pozornost věnovanou takzvanému internetu věcí (IoT= z anglického Internet of Things, pozn. redakce). „Asi před třemi lety jsme začali dávat dohromady lidi, kteří se touto oblastí chtěli zabývat. Společně s nimi jsme pak vytvořili systém, do kterého můžeme zapojovat řadu IoT zařízení, a hrát si s tím. Slouží jak pro výzkum, tak pro výuku,“ popsal jeden z autorů projektu Jan Kořenek z Ústavu počítačových systémů FIT VUT.

Zájem byl od začátku obrovský. Kolem projektu BeeeOn se tak velmi rychle vytvořila komunita složená ze studentů i zaměstnanců fakulty. Přidali se ovšem i nadšenci, kteří nemají s fakultou nic společného. „Je to komunitní projekt, takže vítáme všechny, kteří mají zájem se zapojit a podílet na výzkumu i testování,“ uvedl Kořenek.

Autoři navíc zveřejňují veškeré zdrojové kódy i svá dosavadní zjištění. „Pomáhá nám to zlepšovat práci. Jednak se snažíme, aby všechno, co zveřejníme, bylo co nejlepší. Právě proto, že se na to může kdokoliv podívat. Zároveň se ale jiní lidé můžou ozvat, že tam našli nějakou chybu nebo mají nápad na vylepšení,“ vysvětlil druhý z autorů projektu Pavol Korček.

Krabičky evokují včelí plástve. Vzhled je inspirován názvem projektu | Autor: archiv Pavola Korčeka

Cíl projektu je podle Kořenka jasný: „Snažíme se vytvořit takzvanou superbránu pro internet věcí. Přes ni se pak senzory v jednotlivých zařízeních napojují na internet,“ popsal zjednodušeně snahy výzkumu Kořenek.

Zařízení už studenti pod vedením vyučujících sestavili i zprovoznili. Nyní mladí výzkumníci řeší dílčí úkoly jako je zabezpečení, analýza případných anomálií či co nejmenší spotřeba při komunikaci mezi senzory a bránou. „Na trhu je dnes velké množství technologií do domácnosti, které umožňují ovládání přes internet. Problém ale je, že každý výrobce je zaměřen pouze na svou oblast a člověk tak má i desítky aplikací, pomocí kterých zvlášť ovládá světla, termoregulaci a řadu dalších věcí. My jsme vymysleli centrálu, která se snaží podporovat co nejvíce těchto zařízení, aby byl člověk svobodný v tom, co si pořídí. Zároveň mu ale umožňuje ovládat a chránit tyto technologie z jednoho místa,“ popsal Korček.

Postupné napojení domácností na internet očekávají oba výzkumníci do čtyř až pěti let. „Myslíme si, že v roce 2020 řada lidí ani nebude vědět, že jsou jejich spotřebiče napojené na internet. Než se jim ale rozbije pračka, přijde upozornění ze servisu, který bude zařízení celou dobu vzdáleně monitorovat,“ popsal možnou budoucnost Pavol Korček.

Dobré zabezpečení je pak podle autorů klíčová věc. Plánují zabezpečit systém BeeeOn tak, aby neustále sledoval jakékoliv odchylky od normálu či snahy proniknout do sítě. „Nejde o to, že se vám někdo umí nabourat do ledničky. Pokud se dostane do systému, je například schopen od spotřebičů zjistit, kdy nejste doma. Navíc se nejedná pouze o domácnosti. Chytrá zařízení připojená na síť už má i řada kanceláří a institucí. Jednoduše tak můžete vyřadit z provozu celou firmu,“ upozornil Korček.

Spolu s ochranou zařízení jde ruku v ruce i ochrana osobních dat. Ta se podle Kořenka stávají čím dál cennější, ale i nebezpečnější. „Už teď lze při nabourání se do chytrých telefonů zjistit přesnou polohu lidí, u někoho i hesla na wifi a řadu dalších věcí. Zatím si ale lidé moc nepřipouští možnosti zneužití osobních informací a často je poskytují zcela bezhlavě sami. Kolikrát mě to až zaráží. Brzy bude o každém z nás k dispozici tolik dat, že pokud nezačneme řešit, jak důsledně zabezpečit své soukromí, můžeme jej zcela ztratit. Je snaha tento problém řešit. Proto je kolem internetu věcí řada odborných diskuzí a výzkumných výzev zaměřených na bezpečnost a ochranu soukromí,“ uzavřel Jan Kořenek.

(zep)

TémataFakulta informačních technologií spolupráce software zaměstnanci

Související články:
Odstraníme nádor z mozku, epileptické záchvaty i třes rukou. Bez jediného řezu, tvrdí programátor Jiří Jaroš
Zlatou medaili na MSV získal robot z VUT. Umí najít člověka pod sutinami či lavinou
Chybí konec hovoru, zahlásí unikátní program Netfox Detective
Chytrý autopilot? V začátku vývoje na FIT to bylo něco výjimečného
Poznají, kdo na nahrávkách mluví. Jejich aplikace pořizují tajné služby i úvěrové společnosti