Sport

17. prosince 2019

Lyžařský oddíl na brněnské technice oslaví šedesát let. Studenty tam trénuje i jeho zakladatel Vilém Podešva

Zimní výcvikový kurz Katedry tělesné výchovy FAST 1972-73 | Autor: J. Stránský

Už padesátým devátým rokem vede devadesátiletý Vilém Podešva oddíl sjezdového lyžování ve Vysokoškolském sportovním klubu VUT (VSK VUT), který založil v roce 1960 spolu s Jaroslavem Bogdálkem. Během svého působení odchoval nejen několik generací úspěšných lyžařů, ale s jeho přičiněním vznikla v brněnském Wilsonově lese i první umělá sjezdovka ve střední a východní Evropě.

„Začátek vysokoškolské tělovýchovy na brněnské technice byl obtížný. Chybělo materiální i prostorové vybavení a byl nedostatek učitelů. Výuka probíhala po celém Brně v pronajímaných zařízeních. Situace se začala postupně zlepšovat od 60. let,“ popsala ředitelka Centra sportovních aktivit Hana Lepková. „Původně nebyly k dispozici ani tělocvičny a my jsme s ostatními trenéry učili asi na 20 různých místech od rána až do deseti hodin do večera,“ doplnil Vilém Podešva z VSK VUT.

Na brněnskou techniku nastoupil v roce 1960, aby se ujal vedení povinných hodin tělesné výchovy. Vedoucím Katedry tělesné výchovy byl tou dobou Richard Vinařický, který založil fyziologický ústav s laboratoří a učitele tělesné výchovy začal zapojovat do řešení výzkumných úloh. Podešvovi dal za úkol vybudovat lyžařský oddíl národní úrovně. „Poté z katedry odešel. Nikdy však neřekl, že bychom s tím lyžováním měli přestat. A pak umřel – takže to prostě dělám doteď,“ usmál se devadesátiletý Vilém Podešva, který lekce lyžování stále vede.

„Permanentní nedostatek sportovních a tělovýchovných prostor tehdy řešily brigádnické práce učitelů. Vznikly tak nejen tenisové kurty na Žlutém kopci či sportovní areál na Kraví hoře, ale i lyžařský svah s umělým sněhem ve Wilsonově lese,“ dodala Lepková. A to přesto, že komunistický režim zpočátku sjezdové disciplíny, které považoval za prozápadní sport, příliš nepodporoval. Jedním z iniciátorů svahu byl i Vilém Podešva, který se spolu s celým lyžařským oddílem brněnské techniky podílel na stavebních pracích.

V Brně díky tomu vznikla první umělá lyžařská dráha svého druhu ve střední a východní Evropě. Dvě stě sedmdesát metrů dlouhou sjezdovku pokrývaly umělohmotné kartáče, které byly vlhčené rostlinnými oleji. Na lyže tak mohli studenti a Brňané vyrazit klidně i v létě. „Svah byl v provozu od roku 1974 až do roku 1992. Byl o to obrovský zájem, chodilo tam celé město. Trénovali tam celoročně nejlepší lyžaři a já jsem tam odučil stovky hodin,“ zhodnotil Podešva, který na vznik lyžařského svahu přesto vzpomíná se špatným svědomím: „Hodně jsme zasáhli do přírody a dodnes tam kvůli tomu nerad chodím.“

„Tehdy v 50. a 60. letech lidé lyžovali a teorie jen popisovala praxi. Postupně se však začaly objevovat nové biomechanické, anatomické i fyziologické metody. Bylo tak možné do určité míry predikovat, jakým způsobem techniku pohybu a lyžování celkově zlepšovat – například zkrácením oblouku a podobně,“ popsal Podešva a upozornil, že zásadní výzkumné práce o sjezdovém lyžování vydal v 60. letech jeho kolega Jaroslav Bogdálek, úspěšný sportovec, který startoval i na zimní olympiádě v roce 1956.

V lyžařském oddílu VŠT1 vytrénoval Podešva spolu s dalšími kolegy více než 500 závodníků, z nichž 36 reprezentovalo Českou republiku na několika mistrovstvích světa i univerziádách. V 60. a 70. letech brněnskou techniku úspěšně reprezentovala několikanásobná mistryně republiky Víťa Kantová. Na přelomu 80. a 90. let to byli několikanásobní medailisté Martin Vokatý, Michal Hošek a Romana Stejskalová. Jedním z nejúspěšnějších je také Ludvík Vacek, který za VSK závodil celkem 20 let. Získal nejen několik medailí z Mistrovství České republiky, ale dvakrát se stal také mistrem světa ve slalomu a obřím slalomu v kategorii A2.

V průběhu let se měnila jak pohybová technika sjezdových lyžařů, tak samotné lyžařské vybavení. „My jsme sice v 50. a 60. letech měli k dispozici i nové typy lyží, protože jsme ten sport dělali na vrcholové úrovni, ale to vybavení se nedá srovnat s dneškem. Na nové lyže se postavíte a ujedou vám samy pod zadkem, jak jsou všechny rozměry sladěné a skluznice je upravená,“ zhodnotil Podešva.

Přes to všechno žádnou sbírku lyží u Viléma Podešvy doma nenajdete. „Aktivně jsem lyžoval do svých 85 let, ale pak už to nešlo. Je to sport, který klade nároky na kolena a střed těla včetně bederní páteře. Nehledě na to, že na svahu je občas pořádná zima. A sportovat, když je na svahu třeba minus 20 stupňů, to chce hodně otrlosti a odhodlání. A já mám teď jiných povinností dost,“ usmál se Podešva, který kromě vedení tréninků působí v několika komisích včetně Českého svazu lyžařů a České asociace univerzitního sportu.

(mar)

TémataCentrum sportovních aktivit VUT sport zaměstnanci

Související články:
CESA má unikátní zařízení, které dokáže měřit účinnost techniky plavání
Fotoreportáž: Rudo před očima hokejových fanoušků
Miloš Nykodým: Za rok proběhám desatery boty a stihnu i šedesát závodů
Pod Palackého vrchem sportují nejen studenti, ale i děti
Fotoreportáž: CESA hostila desetiboj v boulderingu