Nápady a objevy

29. března 2016

Software absolventa VUT analyzuje statiku konstrukcí po celém světě

Absolvent Lubomír Šabatka: Začínali jsme na počítačích s děrnými štítky | Autor: JIC

Dvě třetiny porevolučních staveb v České republice stojí i díky němu. Absolvent Fakulty stavební VUT v Brně Lubomír Šabatka už čtvrtou dekádu vyvíjí metody analýzy a simulace chování stavebních konstrukcí, které používají projektanti po celém světě. Přesto se ve svých více než padesáti letech ocitl opět na začátku – v roce 2009 založil firmu IDEA RS, která umožňuje navrhovat bezpečnější a levnější stavební konstrukce. Je tak důkazem, že nikdy není pozdě začít s podnikáním.

Začátkem roku pomohl tým z jeho firmy dokončit složitou ocelovou lávku na londýnském letišti v Heathrow, aktuálně pracuje na dubajském projektu, který svým extravagantním pojetím připomíná pekingský národní stadion. A to vše z pohodlí počítače umístěného v brněnské kanceláři. Software, který na něm běží, analyzuje a vykresluje, co se ze statického pohledu děje v každé části stavby. Vyhodnocuje, jaké zatížení snese použitý materiál a zda ho nenahradit vhodnější variantou.

Když Lubomír Šabatka nastoupil na konci 70. let ke studiu stavebních konstrukcí a mostů, něco takového bylo nemyslitelné. Složité výpočty se dělaly na papíře nebo na sálových počítačích s děrnými štítky. Nadaného studenta si všiml vyučující, který ho propojil s Ústavem výzkumu obratlovců Akademie věd Československé republiky, kde se tehdy nacházel jeden z prvních osobních počítačů v Brně. Lubomír tam prováděl statistické výpočty pro ornitology a pomáhal například předpovídat pohyb ptáků v okolí vojenských letišť. Ve volných chvílích dělal výpočty do školy. „Spolužáci mi tu možnost tehdy záviděli. Měl jsem štěstí, že jsem stál u počátku toho, kdy můj obor díky informačním technologiím procházel revolucí a výpočty po lidech převzal software, a mohl jsem tak podobu svého oboru ovlivnit,“ vzpomíná Šabatka.

Už v 90. letech vytvořil program pro globální statickou analýzu stavebních konstrukcí, který u nás používá valná část statiků. Se svým kolegou Jaroslavem Navrátilem má tak podíl na více než 70 procentech staveb, které u nás vznikly v posledních dvaceti letech. V minulosti oba vedli velké vývojové týmy, které vytvořily statické programy jako IDA Nexis nebo SCIA Engineer používané tisíci uživatelů v projekčních kancelářích doma i v zahraničí. V roce 2009 se ale Lubomír poté, co první firmu prodal zahraničním partnerům a po několika letech se s nimi nepohodl, rozhodl znovu postavit na vlastní nohy. Pustil se se svým týmem do vývoje nového softwaru na složitější detaily ocelových a betonových konstrukcí.

Statická analýza modelu styčníku | Autor: archiv IDEA RS
Model styčníku ocelových konstrukcí | Autor: archiv IDEA RS
Autor: archiv IDEA RS
Autor: archiv IDEA RS
Vstoupit do fotogalerie

Vypravit se do světa pomůže

„Měli jsme technologické dovednosti a mysleli si, že když se budeme věnovat tomu, co nás baví, nějak se uživíme. Ale uvědomili jsme si, že to nestačí. Je potřeba přijít s něčím novým, co trh potřebuje,“ popisuje své podnikatelské prozření absolvent. Naplno si to uvědomil při několikaměsíčním pobytu v Singapuru, kde poznal, že konkurence v oblasti globální statické analýzy a modelování nedává novým hráčům na trhu příliš prostoru.

Do Singapuru ho a jeho firmu poslalo vítězství v Czech Acceleratoru. O něm se dozvěděl díky tomu, že sídlí v jedné z budov Jihomoravského inovačního centra. „Dřív jsem měl pojem ekosystém spojený jen s něčím, co je u rybníka. Ale i pro podnikání je důležité nacházet se uprostřed živoucího prostředí, které propojuje firmy s potenciálně zajímavými partnery a přináší jim informace, které je můžou posunout dál,“ pochvaluje si kontakt s inovativními podnikateli díky ekosystému fungujícímu v Brně.

Jeho nová firma IDEA RS nabízí software, který vyvíjí, testuje a aplikuje nové metody analýzy stavebních konstrukcí. Ty umožňují inženýrům pracovat přesněji a rychleji, stavebním firmám používat optimální množství materiálu a zodpovědným statikům rychle a důkladně prověřit požadavky stavebních norem. „Každá stavba je originál. Přitom se musí stavět rovnou naostro. Pokud dokážeme chování stavby počítačově nasimulovat, můžeme stavbu navrhnout bezpečně i ekonomicky. S naším software se zaměřujeme na nejsložitější detaily, které jiné nástroje podobně přesně spočítat neumí. Snažíme se tak dělat stavební konstrukce po celém světě bezpečnější a levnější,“ popisuje téměř šedesátník Šabatka.

Se svou alma mater je Lubomír v kontaktu dodnes. V minulých letech se s kolegy ze stavební fakulty VUT a jejich kolegy z ČVUT podílel na úspěšném projektu podpořeném Technologickou agenturou ČR, kde vyvinuli zcela novou metodu CBFEM pro návrh a posouzení styčníků ocelových konstrukcí. Spolupracuje také se studenty na diplomových pracích. „A rádi další šikovné absolventy stavební fakulty zaměstnáme,“ uzavírá podnikatel.

(map)

Témata

Související články:
Studenti musí chápat historickou podstatu budov, myslí si architekt Adam Guzdek
Celulózu z odpadních vod přeměnila na biochar i pyrolýzní olej. Uplatnění najdou třeba v zemědělství
Pasivní dům: stavba je dražší maximálně o patnáct procent
Data z družic, senzorů a meteostanic – chytrá aplikace pomáhá farmářům po celém světě lépe hospodařit
V horkém vzduchu poletovala vlákna azbestu, vzpomíná na misi v Bejrútu absolvent VUT a člen USAR týmu