Nápady a objevy

30. listopadu 2018

Navrhli futuristickou stanici pro hyperloop v Brně, město o ni projevilo zájem

Stanice pro hyperloop by mohla vzniknout v brněnských Heršpicích | Autor: Archiv Kristýny Uhrové
Na jihu Brna by za padesát let mohl vzniknout dopravní uzel pro hyperloop a vysokorychlostní vlaky. Dřevěný mrakodrap prorostlý zelení by však nesloužil pouze jako přestupní stanice, lidé by v něm mohli také bydlet nebo pracovat. Futuristickou stavbu navrhla studentka Kristýna Uhrová z Fakulty architektury VUT spolu s absolventem Fakulty výtvarných umění VUT Martinem Dlabajou. Jejich návrh zaujal i představitele města, kteří o hyperloopu v Brně jednají s americkou firmou.

Projekt stanice pro hyperloop vznikl jako výsledek semestrální práce v Experimentálním ateliéru na Fakultě architektury pod vedením architekta Jiřího Vítka. Studenti v rámci předmětu pracovali na konceptu, který by řešil dopravní situaci v jižní části Brna. „Já jsem se zaměřila na návrh stanice pro dopravní prostředky nejvyšší rychlosti, původně to mělo být pro vysokorychlostní železnici. Tím, že jsme ale přemýšleli minimálně padesát let dopředu, rozhodla jsem se navázat na jednu z nejnovějších technologií, což je právě hyperloop,“ vysvětlila autorka návrhu Kristýna Uhrová z FA VUT, která plánuje koncept hyperloopové stanice dále rozpracovat ve své diplomové práci a celou stavbu začlenit do infrastruktury Brna.

Autoři by chtěli v konstrukci využít tzv. minimálních povrchů | Autor: Archiv Kristýny Uhrové
Stavba jako ze science fiction, která by poskytovala zázemí pro hyperloopové kapsle pohybující se rychlostí tisíc kilometrů v hodině, by mohla v budoucnu vyrůst v brněnských Heršpicích. „Je tam řada mrakodrapů zakončených AZ Towerem, na druhé straně kolejí už je ale lužní les. Přišlo mi zajímavé udělat návrh, který vizuálně i technologicky propojí tyto dva prvky, civilizaci a přírodu. Proto je mrakodrap navržený ze dřeva a má pórovitou strukturu, aby jím mohla prorůstat zeleň a postupně v něm vznikly zahrady, které by vytvářely mikroklima. Uvnitř by se ale skrývaly ty nejnovější technologie,“ popsala návrh Uhrová. Zároveň upozornila, že přestože je navrhování výškových budov ze dřeva mezi architekty aktuálním trendem, není tato myšlenka v praxi ještě dostatečně otestovaná.

Projekt hyperloopové stanice využívá futuristických vizí i v samotném konstrukčním systému. „Nyní se staví z dvourozměrných prvků – desky a stěny. Také cihly a betonové kvádry jsou lité do čtverce. My jsme ale namísto rigidních struktur chtěli jiný přístup, a proto jsme pracovali s takzvanými minimálními povrchy. V prostoru se vytyčí pevné body, které určují střed objemu požadovaného prostoru, a kolem nich se utvoří povrch, který je spojený tou nejmenší možnou plochou v prostoru. Teoreticky se tím ušetří hodně materiálu, protože se dává jen tam, kde je potřeba. Je to ale navázáno na rozvoj nových technologií, jako je 3D tisk,“ dodal absolvent FaVU VUT Martin Dlabaja, který s Uhrovou na návrhu spolupracoval.

Mrakodrap navržený ze dřeva a má pórovitou strukturu, aby jím mohla prorůstat zeleň | Autor: Archiv Kristýny Uhrové
Stanice by neplnila pouze funkci dopravního uzlu, v návrhu mrakodrapu se počítá také s obchody, kancelářemi či byty. „Některé evropské architektonické kanceláře to nenazývají stanice, ale portály nebo huby. Předpokládají, že vzdálenosti se díky hyperloopu neuvěřitelně zkrátí. Hyperloop propojí velká evropská města, lidé budou více dojíždět za prací. Dostat se z Prahy do Brna potrvá třeba jen dvacet minut. Rychlý a levný transport pak bude možné využívat i k převozu čerstvých potravin, léků nebo i orgánů. Návrh takové stanice bude muset reagovat na úplně odlišné požadavky než dnešní běžná železniční stanice,“ doplnila Uhrová.
 

 „Je to zatím vše jenom koncept, technologie hyperloopu je teprve ve fázi testování. Až bude běžná, nevíme, zda bude vypadat přesně takto. Proto i tvůrci myšlenky hyperloopu vyzvali architekty, aby přišli s vlastními projekty. Není důležité, zda se v Brně postaví naše hyperloopová stanice, ale že se díky takovým návrhům dostáváme o krok blíž k realizaci a lidé, kteří o ni usilují, se pak mají čeho chytit,“ uzavřel Dlabaja.

Návrh zaujal i brněnské představitele, kteří o hyperloopu nyní jednají s americkou společností Hyperloop Transportation Technologies (HTT). V loňském roce podepsali s HTT smlouvu, jejímž výsledkem má být studie proveditelnosti. Ta ukáže, zda by tento inovativní dopravní systém mohl být v Brně funkční a ekonomicky proveditelný. S myšlenkou hyperloopu přišel před pěti lety kalifornský vizionář Elon Musk. Technologický koncept poskytl volně k dispozici, aby jej mohly dopracovat a rozvíjet další společnosti. Jednou z nich je také HTT, která by chtěla zkušební provoz hyperloopu zahájit ještě v tomto roce ve francouzském Toulouse.


(mar)
Vstoupit do fotogalerie

TémataFakulta architektury Fakulta výtvarných umění studenti absolventi

Související články:
V mezinárodní soutěži architektů a designerů uspěly i tři absolventky VUT
Absolventi Fakulty architektury získali druhé místo za návrh komunitního bydlení pro sběratele
Finalistkou Ceny Jindřicha Chalupeckého je studentka FaVU Katarína Hládeková
Důležité je znát prostředí, pro které produkt navrhuji, říká držitel Red Dot Award 2017
Zájem o kvalitní vybavení roste, Češi se nebojí kupovat nábytek online, říká majitelka DesignVille