Lidé

27. srpna 2018

V kancelářských budovách převládají bakterie, v rodinných domech naopak plísně, upozorňuje Olga Rubinová z FAST

Olga Rubinová zkoumá mikrobiální klima budov | Autor: Igor Šefr
Ani když odstraníte z bytu většinu „lapačů“ roztočů, nemusíte mít vyhráno. Olga Rubinová z Ústavu technických zařízení budov zkoumá kvalitu vzduchu v interiérech už několik let. V rámci specifického výzkumu na Fakultě stavební VUT už třetí rok analyzuje klima v rodinných domech, kancelářských budovách a mnoha dalších stavbách. K jakým výsledkům spolu s kolegyní Karolínou Vyhlídalovou dospěly, popsala v rozhovoru pro ZVUT.cz.

Vzduchotechniku dnes najdeme v obchodních centrech, kinech, administrativních budovách atd. Jaké mýty o ní přetrvávají?
Dnes už je vzduchotechnika zcela běžnou součástí skoro všech staveb. Když se prosadila i na úrovni rodinných domků, mnozí měli strach, že bude v potrubí prach a bakterie a vše se tím dostane do vzduchu. Ale panika, že vzduchotechnika zhoršuje a znečišťuje naše ovzduší, není na místě. Je to ale zařízení, které vyžaduje, podobně jako například auto, nějakou údržbu. Vzduchotechnika za normálních okolností prostředí zlepšuje, ale když se o ni nikdo nestará, tak jej může bohužel i zhoršovat. Prováděli jsme měření v různých typech budov, i v administrativním prostředí, takže výsledky jsou velmi rozmanité. Jen tím, že tam vzduchotechnika je, ale není možné předjímat konkrétní stav. Korelace ale rozhodně existuje mezi údržbou zařízení a naměřeným výsledkem.

Jak se má vzduchotechnika nebo klimatizace správně udržovat?
V městských podmínkách, kde je víc prachu než v čistých oblastech, by měl být pravidelný servis na jaře a na podzim, což je příprava na léto a zimu. Někde to dodržují, ale někde jsou ty intervaly mnohonásobně delší. Důležitá je včasná výměna filtrů a čištění vzduchotechnických jednotek.

Co když na to někdo roky nesáhne?
Záleží, jaké prostory vzduchotechnické zařízení obsluhuje. Když jde o kuchyň, tak si asi každý umí představit, kolik je tam ve vzduchu vodní páry, olejů, prachu apod. Vše se pak dostane do potrubí. V prostorech, kde je podobná zátěž, je nedostatečná údržba velmi rychle znát. Když je to třeba administrativní budova, tak ty dopady nebudou tak tragické.

Na co jste se zaměřila ve svém výzkumu?
Chtěli jsme zjistit, jestli existuje závislost mezi přítomností koberců, závěsů, plyšáků nebo třeba zvířat s kožichem, což jsou typické příklady lapačů roztočů, a zhoršením mikrobiálního klimatu v pobytové místnosti. To si totiž přečtete v každé brožurce od alergologa, že musíte mít hladké podlahy, vyhodit čalouněný nábytek apod. My jsme ale zjistili, že i v místnosti, kde je třeba stará pohovka a žije tam velký pes, mohou být lepší mikrobiální podmínky než tam, kde je kožená sedačka a hladké podlahy. Takže není možné dát jednoznačnou radu, že když splníme takové a takové podmínky, tak dosáhneme výrazně lepšího klimatu. Od té doby jsem trochu rezignovala na úklid. (směje se)

Vzduchotechnika je dnes nedílnou součástí staveb, říká Rubinová | Autor: Igor Šefr
A co plísně? Jaký je rozdíl mezi nimi a bakteriemi?
Plísněmi nás zásobuje příroda v ročních cyklech. Zatímco bakterie žijí na lidech i zvířatech jako parazité, tedy my jsme jejich zdrojem. Kde je hodně lidí, tam samozřejmě převládají bakterie, třeba ve školách, kancelářích apod. Zatímco v rodinném domku, kde máme větší obytnou plochu na osobu, tam zase převládají plísně, které třeba přiletí zvenčí, nebo jsou usazené na nějakém vnitřním povrchu. V každém květináči je živná půda pro plísně. I na chlebu, který je v igelitovém pytlíku, stejně nakonec vyroste plíseň. Absence volně ležících potravin a minimum květin v květináčích znamenají i minimalizaci zdrojů plísní v interiéru. V rodinných domech jsou koncentrace plísní zpravidla o řád vyšší než ve strohém pracovním prostředí s pravidelným úklidem.
Bakterie jsou odjakživa nedílnou součástí našeho života. Když teď udělám otisk ruky, tak na mé ruce je třeba tisíc bakterií, které jsou všechny životaschopné. Když se ale dotknu třeba kovové kliky, tak i když se jí dotýkají spousty lidí během dne, tak ten kov není moc příznivý materiál pro růst a množení bakterií, na plastovém povrchu je to dost podobné. Vždy záleží na okolnostech. Hlavní podmínkou života je totiž výskyt vody. Stačí i trocha vody, prostě vlhké prostředí, a život si cestu najde. Proto můžete někde vidět plísně na zdech – pokud je zeď dostatečně vlhká, například když prosakuje spodní voda, poskytuje vše, co plísně ke svému životu potřebují.

Co vliv ročního období? Je léto nejhorší?
Venkovní prostředí se zákonitě odrazí na tom, jaké prostředí je uvnitř budov. V zimě je nejen studený vzduch, ale především suchý, takže je relativně čistý. Když v létě vše roste, tak i plísně mají živnou půdu a produkují spory. Teď třeba zrovna zaorávají pole, což zase znamená velké množství prachu, který se dostává do ovzduší. V létě a na podzim je tedy koncentrace nečistot ve vzduchu vyšší.

Správně by se měla vzduchotechnika udržovat a kontrolovat každého půl roku | Autor: Igor Šefr

Zabýváte se i vzduchotechnickou v nemocnicích. Jaké podmínky platí tam?
Lékařské a zejména farmaceutické prostory mají specifické požadavky, které jsou z hlediska koncentrací bakterií a plísní ve vzduchu nejméně o dva řády přísnější. V nemocnici by se opravdu neměla projevit další zátěž, když jsou tam lidé se sníženou imunitou, tak není žádoucí, aby na ně působila ještě zhoršená kvalita vzduchu. Obzvlášť, když jsou to pacienti s nemocí dýchacích cest, nebo když jsou na podpoře života, například na JIP, tak je kvalita vzduchu zcela zásadní. Když za ně dýchá externí stroj, nemůžou se bránit infekci dýchacích cest, nemůžou kašlat apod. Tam, kde je otevřená rána, tedy na operačních sálech, platí ještě tvrdší podmínky. Je naprosto zásadní, aby do takové rány „nespadla“ nějaká bakterie, která by zdravého člověka třeba vůbec neovlivnila, ale u oslabeného pacienta může způsobit vážné komplikace. Tam platí velmi přísné podmínky pro vzduchotechniku. I když venku lítá třeba 100 prachových částic v jednom litru vzduchu, je nutné, aby uvnitř budovy nebyla po filtraci ani jedna. Není tedy snadné tak přísné podmínky zajistit.

Co případně hrozí v nemocničním prostředí se špatně udržovanou vzduchotechnikou?
Nozokomiální nákazy, což jsou nákazy, se kterými pacient do nemocnice nepřišel, ale se kterými odchází. Ty mohou postihnout až 20 % pacientů, takže každý pátý člověk může dostat nějakou infekci, kterou se nakazil až v nemocnici. Nemusí to být hned smrtelné, ale má to za následek prodloužení doby pobytu v nemocnici, další nutnou léčbu. Proto zejména ve zdravotnictví by měla být údržba vzduchotechniky prioritní.

Vstoupit do fotogalerie
(rdk)

TémataFakulta stavební zaměstnanci

Související články:
Místo krav víno, navrhuje architekt Dýr
Plasty v Antarktidě stárnou jinak. Unikátní výzkum zjišťuje proč
Beatles nekopírujeme. Vystupovat budeme, dokud bude zájem, říká Rovnaník z Glass Onion
Chytrá stěna se probojovala mezi finalisty soutěže Česká inovace 2014. Odborníci věří, že jí to usnadní cestu na trh
Ideální místo pro Buddhu, zhodnotil skálu Krmíček