Lidé

16. ledna 2018

Rektor Štěpánek vstupuje od února do nového funkčního období. Chce se zaměřit na internacionalizaci

Rektor Petr Štěpánek dnes představil senátorům nové vedení VUT | Autor: Igor Šefr
Akademický senát VUT zvolil v říjnu loňského roku kandidáta na funkci rektora pro funkční období 2018–2022. Tím se stal stávající rektor brněnské techniky Petr Štěpánek, který tak po jmenování do funkce prodlouží své dosavadní čtyřleté funkční období. Na dnešním zasedání senátu představil i nové složení vedení VUT.

V nadcházejícím čtyřletém funkčním období, které začne platit od 1. února, by se rektor VUT chtěl zaměřit mj. na větší internacionalizaci školy, podporu projektového řízení a také na větší otevřenost a vstřícnost rektorátu vůči fakultám a součástem. „VUT rozhodně není škola regionálního významu. Máme potenciál stát se kvalitním hráčem na poli mezinárodní vědy a vzdělávání. Jedním z mých cílů je proto rozšíření počtu joint a double degree programů. K tomu ale samozřejmě bude potřeba aktivní spolupráce fakult, bez nich to nepůjde,“ uvedl Petr Štěpánek. Sám si ale uvědomuje, že někdy vede dlouhá cesta od první návštěvy na zahraniční univerzitě až po realizaci společného vzdělávacího programu nebo vědeckého projektu. I přesto chce na internacionalizaci pracovat už od příštího roku. „Letos na VUT zavítal snad rekordní počet zahraničních návštěv z asijských zemí. Snažíme se hledat cesty, jak zde získat ty pravé mezinárodní partnery, a to nejen v oblasti získávání mezinárodních studentů-samoplátců,“ naznačil Štěpánek.

V internacionalizaci největší české technické univerzity má pomoci také centrum excelentní vědy CEITEC VUT. „Na CEITECu mají možnost přitáhnout zahraniční studenty, kteří budou v Brně studovat v doktorských programech a dělat špičkovou vědu. To platí i pro zahraniční vědce. Když se nám bude dařit získávat mezinárodní projekty, znamená to i nárůst počtu zahraničních vědců. Například nyní mají na CEITEC VUT dva ERC granty, což je určitě úspěch a je nutno kolegům gratulovat,“ doplnil rektor.

Petr Štěpánek ale ví, že pouze nalákat zahraniční vědce nestačí. Brněnská technika jim musí nabídnout i odpovídající podporu. V dalším funkčním období by se chtěl proto zaměřit také na vznik kvalitní služby, tzv. welcome service, pomoct zahraničním studentům a akademikům s administrativou a podpořit vznik mezinárodního klubu. „Bylo by dobré, aby se zahraniční vědci mohli společně setkávat, a to nejen s kolegy z VUT, ale i z jiných univerzit či mezinárodních firem,“ tvrdí Štěpánek, podle kterého už na rektorátě VUT připravují koncepci welcome service služeb s platností od letošního roku.

Roli hraje i firemní kultura

Během stávajícího funkčního období Petra Štěpánka se podařilo dostavět a uvést do provozu laboratorní komplex CEITEC VUT v blízkosti Technologického parku, dokončit rekonstrukci výškové budovy A1 Fakulty strojního inženýrství nebo areálu Purkyňova 118, ve kterém sídlí Fakulta chemická, Ústav soudního inženýrství a Institut celoživotního vzdělávání VUT v Brně. Přestože se během čtyř let podařilo úspěšně dokončit tyto náročné a zpočátku nešťastně nastartované stavební projekty, Petr Štěpánek dodává: „I nadále zastávám názor, přestože vedu Ústav betonových a zděných konstrukcí, že peníze by se měly investovat spíš do lidí, než do betonu. Jsou to právě šikovní zaměstnanci a studenti, kteří posouvají naši univerzitu dál. A já jsem přesvědčen, že VUT má celou řadu skvělých osobností,“ uvedl Petr Štěpánek, který v loňské rektorské volbě neměl vyzyvatele.

„Rád bych se v budoucnu věnoval i zlepšování firemní kultury na VUT. Jsme sice veřejná vysoká škola, ale týká se nás to. A v poslední době si to uvědomuji stále častěji. Setkáváme se s následujícími výroky, které do jisté míry již samy o sobě předurčují naše uvažování: my na fakultách a oni na rektorátě. Taková dichotomie ovšem začíná už na fakultě, kde zase pro změnu zaznívá: my akademici a oni na děkanátě. Akademici mají někdy pocit, že jsou z děkanátů a rektorátu zavalováni množstvím požadavků. Někdy pro zjednodušení situace na fakultě i samy fakulty tvrdí, že za nárůst obtěžující administrativy může rektorát, i když na kolegiu rektora a na poradách kvestora jsou vysvětlovány širší souvislosti, zejména s ohledem na vnější legislativu, kterou nám předepisují centrální orgány. Vztah fakult k rektorátu je pak kopií tohoto uvažování. Bohužel, rektorát musí, často ze zákona, metodicky nastavovat určité procesy, které už tím, že jsou nové a že na všechny kladou zvýšenou administrativní náročnost, jsou akademickou obcí i fakultami vnímány negativně,“ popisuje nevděčnou roli centra Štěpánek. Cílem těchto procesů ale je, aby v budoucnu jakýkoliv pracovník z fakulty věděl, když má nějaký požadavek, za kým má jít a jak dlouho bude jeho vyřízení trvat. Vše je pak transparentní a navenek srozumitelné.


V tom všem samozřejmě hraje roli, stejně jako v životě, lidský faktor: „Je jasné, že ne každý den jsme všichni vyspaní zcela do růžova, což platí rovným dílem pro akademiky i zaměstnance rektorátu. Byť je to klišé, i unavený člověk, který má zrovna starosti, případně mu není nejlépe, by se měl snažit chovat k tomu druhému tak, aby se dotyčný necítil jako nevítaný host. Cílem by mělo být i to, abychom se naučili vážit si a oceňovat práci druhých.“

V dalším funkčním období se chce Petr Štěpánek zaměřit na internacionalizaci, budování firemní kultury a projektovou podporu | Autor: Igor Šefr

Ve funkčním období Petra Štěpánka se podařilo také spustit technickou univerzitu pro děti VUT Junior nebo náborovou kampaň Sem patřím, jež cílí na přilákání žen ke studiu technických oborů, a za kterou VUT získalo ocenění EUPRIO Award 2017 pro nejlepší marketingový počin evropské univerzity.

Dopady novely vysokoškolského zákona

I nadále zůstává klíčovou oblastí brněnské techniky vzdělávání. A právě v této oblasti čeká univerzitu řada změn související s novelou vysokoškolského zákona. V roce 2018 by totiž brněnská technika měla podat žádost o institucionální akreditaci, aby získala možnost sama schvalovat studijní programy. Protože by pak de facto suplovala práci akreditační agentury, bude to znamenat i nárůst administrativy. „Úkolem managementu univerzity by mělo být minimalizovat možná nebezpečí, která tyto změny mohou přinést,“ naznačuje kandidát na funkci rektora pro období únor 2018 až leden 2022.

VUT také musí čelit otázkám v souvislosti s hodnocením kvality vědy a výzkumu. Tato kvalita se totiž často posuzuje podle dat, která nemusí být „výhodná“ pro technické školy. Navíc i verifikace těchto dat může být problematická. A to platí nejen pro tuzemské instituce, ale například i pro sestavování stále populárnějších mezinárodních žebříčků. „Někdy se stane, že jsme posuzováni podle externích dat, u kterých neznáme ani zdroj, a přitom jsou prezentována jako relevantní, aniž by nás někdo kontaktoval a požádal o verifikaci. A pak je otázkou, jak je s těmito daty, která ani nemůžeme verifikovat, nakládáno,“ dodal Štěpánek.

Projektová podpora a transfer technologií

První změny v oblasti projektové podpory už nastaly, když se do té doby samostatné Centrum transferu technologií stalo dílčí součástí nově vzniklého Odboru podpory projektů a transferu technologií. A právě agenda spojená s projekty je další sférou, na kterou by se chtěl Petr Štěpánek v dalších letech zaměřit. „Ze zpětné vazby od fakult vím, že právě oblast projektové podpory vnímají jako nedostatečnou. Slýchávám, že o některých věcech nejsou dostatečně informováni, nebo že některé problémy zůstávají nedořešeny,“ vyjmenovává možná rizika stávající rektor. Zároveň ale upozorňuje, že projektová podpora tu není k tomu, aby sama řešila projekty, ale aby podporovala ty právě vznikající. Dobrým odrazovým můstkem pro otestování spolupráce může být například řešení a implementace celouniverzitního projektu MOST.

Petr Štěpánek na slavnostním otevření výškové budovy A1 | Autor: Igor Šefr
„Například v Olomouci funguje model, kdy vědec dodá věcnou náplň projektu a centrum jej samo zpracuje. Alternativní model je pak takový, že vědec zpracuje svou odbornou část a centrum mu poradí, podle toho, o jakou oblast či program se jedná, poskytne další materiály a nabídne konzultace. Centrum v takovém případě dodává metodickou pomoc. V minulosti na řadě fakult vznikla kvalitní samostatná oddělení projektové podpory, proto jedním z hlavních úkolů VUT nyní bude stanovit, kde je hranice mezi tím, co ještě dělá fakulta a co bude už dělat rektorát. Tuto mez chceme nastavit až po diskuzi s fakultami,“ naznačil budoucí kroky Štěpánek.

Samostatnou část tvoří agenda transferu technologií, kdy přivézt předmět duševního vlastnictví do praxe nemusí být vždy snadné. „Mám s tím i osobní zkušenost. Jedna firma projevila v minulosti zájem o produkt, který jsme vyvinuli na Ústavu betonových a zděných konstrukcí. Už rok trvá, než se tento produkt ocení. První oceňovatel ani po osmi měsících nic nedodal, druhý dodal finanční odhad, který nyní s firmou řešíme, zda je pro ně vůbec přijatelný. Už tedy pouhé ocenění je běh na dlouhou trať,“ uvádí vlastní zkušenost Štěpánek a pokračuje: „Transfer technologií by měl poskytovat takový servis, aby se majitelé duševního vlastnictví nemuseli starat o přehnanou administrativu a aby se jejich produkt dostal co nejdřív do praxe. Vždy je ale nutné předem stanovit, jaký podíl na duševním vlastnictví mají fyzické osoby, tedy onen vědec či vědecký tým, a jaký je podíl samotné vzdělávací instituce. A vůbec nemám problém s tím, aby původci duševního vlastnictví měli velmi významnou část výnosů z jeho prodeje. Tvrdím – čím oni budou bohatší, tím bude bohatší i celé VUT.“

Odborníci na transfer si budou muset také ujasnit roli, jakou hraje univerzita například při zakládání stále skloňovanějších spin-offů. „Kdyby škola chtěla mít nadpoloviční podíl, a s ním i rozhodovací pravomoc v daném spin-offu, na to asi žádný podnikatel, ani ten začínající, nepřistoupí. Na druhou stranu škola potřebuje mít jistotu, že když vzniknou ve spin-offu ekonomické problémy, nedopadnou tyto na univerzitu,“ uvádí jedno z úskalí Štěpánek.

Stávající rektor Petr Štěpánek naváže od února na svou dosavadní práci v pozici čelního představitele největší české techniky. A zatímco na některých jiných univerzitách doprovázely volbu rektora protesty studentů či náročná mnohakolová jednání senátorů, volba na brněnské technice byla poměrně jednoznačná: „Vážím si toho a děkuji všem, kteří mi dali důvěru pokračovat i nadále. Bez pomoci ostatních, a to i kolegů na fakultách, by to nešlo. Ostatně můj úspěch je úspěchem celého stávajícího vedení, kterému tímto děkuji. Doufám, že akademickou obec a zaměstnance VUT nezklameme ani v dalším období. Doufám, že budu moci počítat s jejich aktivní spoluprací tak, jak tomu ve většině případů bylo dosud,“ uzavřel Štěpánek.

(rdk)

Tématarektor funkční období vedení