Lidé

8. listopadu 2017

Poznatky přibývají tak rychle, že není v lidských silách informace třídit, myslí si absolventka FIT VUT Drahomíra Herrmannová

Drahomíra Herrmannová se ve volném čase věnuje i popularizaci vědy a informačních technologií mezi dětmi | Autor: archiv Drahomíry Herrmannové
Na čem přesně pracují statisíce vědců po celém světě a jak kvalitní je jejich výzkum. I to by měl umět během chvíle říct systém, na jehož vývoji se podílí i absolventka Fakulty informačních studií VUT Drahomíra Herrmannová. Svou dizertační práci, kterou bude nyní obhajovat na Knowledge Media Institute v Británii, zaměřila na třídění vědeckých publikací a automatické hodnocení jejich kvality. Nové poznatky ve vědě totiž podle ní přibývají takovou rychlostí, že už není v silách jednotlivých vědců udržovat si přehled o tom, co se v jejich oboru děje a co pro ně může být přínosné. Stejnému tématu se věnuje i v Národní laboratoři v Oak Ridge v americkém státě Tennessee, kde plánuje zůstat i po dokončení studia.

Do zahraničí i k výzkumu, kterému se už čtyři roky Drahomíra Herrmannová věnuje, ji přivedl studijní pobyt v Portugalsku. „Vyjela jsem tam tehdy v rámci bakalářského studia, a tak se mi ta zkušenost líbila, že jsem si hned po návratu začala hledat další možnosti, jak odjet znovu,“ popsala dnes již doktorandka Drahomíra Herrmannová. Na magisterském studiu se jí podařilo dostat na pracovní stáž do Anglie, kde se seznámila jak se svým stávajícím vedoucím práce, tak s tématem automatizace třídění a zpracovávání vědeckých textů. „Problém spočívá v tom, že věda dnes roste hrozně rychle a vědci produkují obrovské množství vědeckých článků, takže se v tom již nedá zorientovat. I pokud by chtěl člověk vědět jen o tom, co všechno dělají jiní lidé v jeho oboru, tak je to velmi pracné až nemožné,“ vysvětlila Herrmannová.

Spolu s kolegy tedy hledá způsoby, jak využít moderní technologie ve prospěch vědy. „Řešíme, jak z článků vytáhnout text a z textu automaticky zjistit některé informace,“ objasnila. Ve vzdálené budoucnosti prý bude možná umělá inteligence natolik chytrá, že bude textu rozumět a bude z něj schopná odvozovat nové informace. Do té doby ale chtějí výzkumníci z oblasti počítačové vědy nabídnout alespoň nějaká řešení, která umožní informace třídit a vybírat si pouze ty nejrelevantnější. „Teď jsme například v Americe měli společný projekt s materiálovými vědci, kteří dělají výzkum na specifických materiálech. Zajímalo je, kdo všechno na světě se stejnému tématu věnuje a v jaké teplotě materiál zkoumali. My jsme jim stáhli všechny dostupné odborné články na dané téma a zjistili jsme, jaké teploty používali ve svých pokusech jiní výzkumníci. Díky tomu se mohl americký tým zaměřit na zkoumaní materiálů v dosud nevyzkoušených teplotách,“ popsala Drahomíra Herrmannová.

V dnešní době už vědcům nestačí přečíst pár knih, aby měli přehled o oboru | Autor: archiv Drahomíry Herrmannové


Ona sama se navíc v dizertační práci zaměřila i na kritérium kvality publikovaných textů. „Původně jsem v Anglii pracovala v rámci stáže jako softwarový inženýr a pomáhala vyvinout systém, který by shromažďoval a uchovával všechny vědecké články na světě. Následně ale přišel požadavek, aby měl tento systém i další funkce, které by usnadňovaly vyhledávání. Jednou z těchto funkcí bylo i hodnocení kvality. Snahou mé dizertace tedy bylo, aby bylo možné z článků automaticky zjistit, zda a v čem jsou dobré. Nyní se kvalita hodnotí pouze podle toho, kolikrát je text citovaný, což není dobrý způsob, jak kvalitu měřit. Je to stejné, jako kdybych řekla, že film je dobrý, protože se na něho podívalo hodně lidí,“ podotkla Herrmannová.

Navzdory dosavadním zvyklostem zvolila Drahomíra Herrmannová k posuzování významu článků takzvanou sémantickou vzdálenost. „Měříme, jak moc je nový text podobný nebo vzdálený tomu, který cituje. Když je článek citován jinými články a nepřináší nic moc nového, má menší váhu než článek, který například citují i v jiných oborech. Pokud tedy vynaleznu nový materiál a následně mě citují i texty z oblasti biologie, pak má tento text automaticky větší váhu. Protože přinesl něco nového a ovlivnil i jiný obor,“ popsala fungování systému Herrmannová.

Herrmannová věří, že hodnocení kvality vědy může přispět ke zvyšování standardů i popularizaci | Autor: archiv Drahomíry Herrmannové

Podle Herrmannové se ukazuje, že měření kvality odborných textů tímto způsobem funguje velmi dobře. „Podařilo se nám dokázat, že z textu se dá automaticky vyčíst mnohem víc než jen to, kolikrát ho někdo citoval. Bylo velmi těžké na jiný mechanismus přijít, ale jsem ráda, že se podařilo udělat alespoň první krok,“ dodala mladá výzkumnice.

Ačkoliv její současná práce už dalece přesahuje původní zaměření, nezapomíná Drahomíra Herrmannová zdůraznit, že právě studium na Fakultě informačních technologií VUT jí poskytlo obrovskou výhodu v začátcích. „Na FITu jsem byla zaměřená hodně na softwarové inženýrství a musím říct, že na to je tahle škola úžasná. Technické věci jsem se tam naučila tak dobře, že kamkoliv jsem ve světě přišla, v tomto ohledu jsem byla nejdál,“ podotkla Herrmannová, která se nyní soustředí především na zdárné ukončení studia v Británii. Následně se plánuje ucházet o postdoktorandskou pozici v americké národní laboratoři, kde pomáhá vědcům z celého světa zefektivnit jejich výzkumnou činnost.

(zep)

TémataFakulta informačních technologií Výzkum Informace věda Publikační činnost