Lidé

15. října 2015

Nový cíl pro elektromobil Super EL? Dojezd 1 000 kilometrů

Autor: archiv VUT

Půjčit si auto? Běžná věc. Ale elektromobil? To jde zatím jen v Brně, kde se rozjíždí projekt emuj. Co víc, chce fungovat jako akciová společnost. „Každému by patřil pomyslný zlomek elektromobilu a dostával by dividendy ze zisku společnosti. Takže by něco vlastnil, ale nemusel se o nic starat, což je myslím přání mnoha lidí,“ říká Jaromír Marušinec, jeden z duchovních otců emuj. Není divu, že u zrodu novinky stál právě on. Ředitel Centra výpočetních a informačních služeb VUT v Brně totiž patří k předním českým odborníkům na elektromobilitu. Dostal se k ní díky šíři svého vzdělání. Vystudoval totiž hned tři fakulty brněnské techniky: elektro, informatiku a podnikatelskou. „Hledal jsem něco víceoborového, na co bych se vrhnul, chtěl jsem využít to svoje multiinženýrství. A tak mě v roce 2007 napadlo, že do starého auta, kterému vypověděl motor službu, namontuji elektromotor a solární články na střechu. Nakonec jsem získal prastarý elektromobil Peugeot 106, na střechu dal solární panel a baterie se za den nabily na 5 km,“ vzpomíná Marušinec.

Po úspěšném pokusu se rozhodl, že zkusí něco odvážnějšího. Před sedmi lety se studenty elektrotechniky, informatiky a strojní fakulty přestavěli Škodu Superb 2. generace. Tak vznikl pověstný elektromobil Super EL, který univerzitě slouží dodnes. „Je to klasické služební auto na denní ježdění. Ukazujeme ho také na veletrzích, vozíme jím návštěvy, několikrát byl i v Praze,“ podotkl Marušinec. V době vzniku byl Super EL zjevení, protože žádná limuzína této kategorie neměla dojezd 220 kilometrů, navíc autoři nechali v autě převodovku a jako první použili asynchronní elektromotor s kotvou nakrátko, kterou dnes používají pouze elektromobily Tesla Motors. Loni se Super EL dočkal vylepšení, získal klimatizaci. „Zasloužil by si i nové baterie, ale nejdříve musíme získat peníze. Chtěli bychom se pokusit o skokové zlepšení, o dojezd tisíc kilometrů. Zatím pro auto uděláme dálkové ovládání, aby mohlo později jezdit bez řidiče,“ poodhalil své plány jedenačtyřicetiletý odborník.

S tím, kolik v České republice přibývá elektromobilů, je spokojený. „Když jsem to zhruba před šesti lety začal sledovat, předpokládal jsem, že každé dva roky se počet zdvojnásobí, což je optimální tempo. A přesně tak to je, aktuálně v republice jezdí asi 560 elektromobilů,“ uvedl Marušinec, který má detailní přehled díky tomu, že je předsedou Asociace elektromobilového průmyslu. Podle něj se nyní otevírá cesta k elektromobilům i méně majetným lidem, do bazarů se totiž dostávají první generace vozů, například Peugeot iOn, které se dají pořídit za zhruba 300 tisíc korun. Navíc automobilky přidávají nové modely a snižují ceny. Daří se ale i luxusním vozům, například BMW i3, jehož cena začíná na milionu korun, se loni u nás prodalo šedesát kusů, Tesla Motors za dva miliony korun našla osmdesát kupců. Tím se potvrzuje, že uživatelé elektromobilů jsou lidé ze všech vrstev. „Někdo to dělá kvůli ekologii, někdo je fanda do technologií, pro začátečníky je to pohodlné a jednoduché ovládání. Každopádně nákladů třicet haléřů na kilometr s ničím jiným nedosáhnete. A to nemluvím o jisté eleganci jízdy, nemusíte řadit, nechcípne vám to, nesmrdí to a není to hlučné,“ vypočítal výhody elektromobilů znalec. Další výhodou je podle něj to, že auto nepotřebuje žádný servis, baterky bez problému vydrží minimálně osm let. A navíc, čím více se používají, tím lepší vlastnosti vykazují.

I když je Marušinec s přibývajícím počtem elektromobilů spokojený, doufá, že vláda na podzim schválí čtrnáct opatření pro elekromobilitu. Česká republika je totiž ostrůvkem bez dotací a pobídek pro majitele elektromobilů. „Dotace v jistém smyslu křiví podnikání, ale myslím, že v tomto případě není vyhnutí. Například v Norsku mají vysoké registrační poplatky na spalovací motory, takže například nový Volkswagen Passat ve stejné výbavě tam vyjde člověka stejně jako model S Tesla Motors, který v přepočtu stojí dva miliony korun. U nás by se jednalo o nefinanční pobídky, například parkovací místa, pruhy na dálnici a podobně,“ podotkl Marušinec. Zdůraznil přitom, že elektromobilita je technologií budoucnosti, může totiž sloužit jako jeden ze stabilizačních prvků energetiky. Energetické společnosti uvažují o tom, že energii uloženou do autobaterií budou od majitelů ve špičkách čerpat. „Máme spočítáno, že kdyby v Česku jezdilo každý den milion elektromobilů, spotřebují čtyři terawatthodiny ročně, přičemž každý rok dlouhodobě vyrábíme šestasedmdesát terawatthodin a patnáct jich vyvezeme. Takže by se nemusela stavět žádná elektrárna,“ podotkl Marušinec.

Kromě elektromobilů ho zajímají i solární pohony. Loni se například podílel na stavbě první takové lodi v České republice. Pro plavidlo SunRiver navrhoval kompletní schéma a realizoval silové a řídící elektrické zapojení. Loď se solárním pohonem má za sebou druhou úspěšnou sezonu, při které vůbec nemusela použít záložní dieselový motor. „Nyní se vydala na cestu kolem Evropy. Všude v přístavech už jsou zásuvky, takže pokud bude špatné počasí, může tam kapitán Cink dobít za 2 hodiny akumulátory s kapacitou 56 kWh. Ty pak stačí na 10 hodin plavby proti proudu Labe. Stejně tak je ale dobije, když zakotví na řece. Jak proud teče pod lodí, roztáčí vrtuli a vyrábí tak energii,“ vysvětlil Marušinec. O solárním pohonu uvažuje také pro karavan, který zapojí za svůj elektromobil. Chce z něj dobíjet baterie elektromobilu, který má kvůli přívěsu dvojnásobnou spotřebu.

Kateřina Konečná

TémataFakulta elektrotechniky a komunikačních technologií Fakulta informačních technologií Fakulta podnikatelská Fakulta strojního inženýrství doprava Energetika Elektromobily Ekologie Inovace