Lidé

1. října 2018

Martin Nežádal: Práce u policie není stereotypní. Pracujeme ale s lidským neštěstím, což každý neunese

Na Odboru kriminalistické techniky a expertiz se věnují celkem 16 oborům kriminalistiky | Autor: archiv Martina Nežádala
Martin Nežádal vystudoval na VUT chemii a po škole získal zaměstnání u Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje. Tam už působí patnáctým rokem, momentálně na pozici vedoucího Odboru kriminalistické techniky a expertiz. Jeho rukama už prošly stovky případů, některé jsou známé i z médií. Úkolem jeho odboru je shromažďovat a analyzovat stopy z místa činu, zkoumat je a o zkoumání vydávat písemné zprávy, které pak slouží při soudním řízení jako důkazní materiál.

Jak jste se dostal k policii?
Chtěl jsem vždycky pracovat v policejní laboratoři. Po škole jsem tam hledal uplatnění, ale bohužel zrovna nebylo žádné volné místo. V tomto sektoru totiž není tak častá fluktuace zaměstnanců. Po nějakém čase si ale na mě vzpomněli a nabídli mi místo. Prošel jsem přijímacím řízením do služebního poměru a potom jsem v chemické laboratoři pracoval tři roky. U policie jsem od roku 2003.

Co máte na starosti nyní?
Bohužel už se vyloženě chemii nevěnuji. Z laboratoře jsem odešel poté, co se rozhodl odejít do civilu můj tehdejší vedoucí, který mě navrhl jako nástupce na svoji pozici, což není úplně běžné. Od té doby mám na starosti 58 lidí v deseti laboratořích. Musím jim zajišťovat podmínky pro jejich práci, nejen materiálově, ale i co se bezpečnosti týká. Tvořím také různé koncepce a do mé agendy spadá i dost papírování.

Není Vám líto, že se už nedostanete do laboratoře?
Trochu je. Dříve se mi dařilo občas do laboratoře odskočit, ale bylo náročné stihnout všechny povinnosti. Naši odborníci musí podstupovat různé zkoušky a atestace, při nichž musí vykázat svoji dosavadní práci. A to by bohužel u mě nebylo možné, musel bych laboratorní práci dělat naplno, nelze to dělat napůl.

Jaké profese se u vás na oddělení uplatní?
Kromě chemiků tu máme genetiky, biology, IT specialisty, odborníky na daktyloskopii, trasologii, balistiku, ruční písmo, na mechanoskopii… Celkem je tu asi 16 odvětví zkoumání.

Máte problém sehnat zaměstnance?
V dnešní době ano, protože státní sektor pro ně není příliš atraktivní. Přitom u policie se uplatní řada různých profesí, od techniků po ekonomy. Zaměstnanci se dostanou k nejmodernějším přístrojům a metodám. Navíc kariéra u policie je poměrně pestrá, protože tu existují různá odvětví. Výhodou také je, že jde o stabilní práci, nikdo vám nemůže jen tak zrušit místo. Navíc Policie ČR poskytuje řadu výhod a bonusů – šest týdnů dovolené, odchodné, výsluhu, příspěvky na volnočasové aktivity a další. Zaměstnance dlouho připravujeme a dále vzděláváme, proto pak máme zájem, aby u nás pracovali co nejdéle. Přitom se dá říci, že první tři roky není nový zaměstnanec pro pracoviště zásadním přínosem.

Jakými případy se nejčastěji zabýváte?
Co se konkrétně chemie týče, zhruba 70 % případů tvoří chemická analýza drog. 80 % drog, které se u nás v republice nejvíce užívají, tvoří pervitin, dále pak marihuana a opiáty. Často děláme kvantitativní i kvalitativní analýzu konopí. To znamená, že dokážeme určit, nejen zda jde opravdu o konopí, ale jde nám i o jeho čistotu, resp. o obsah D-9-tetrahydrocanabinolu. U nás v chemické laboratoři se pak také zaměřujeme na analýzu mikro stop, což jsou například úlomky textilních vláken, střepy skel, nátěrové hmoty a podobně. Nátěrové hmoty nám pomáhají při řešení dopravních nehod, textilní vlákna zase třeba při řešení vražd. Další oblastí je požární chemie, kdy hledáme v požářišti zbytky zápalné látky. Není výjimkou, že se nám tu objeví i výbušniny a léčiva. To všechno může sloužit jako důkaz u soudu.

Kriminalisté mají k dispozici v laboratořích nejmodernější přístroje | Autor: archiv Martina Nežádala

Jaké je vybavení Vaší laboratoře?
Využíváme poměrně pokročilé metody a k tomu máme i příslušné přístrojové vybavení, například plynové chromatografy, rentgenové spektrometry, infračervené spektrometry a další. Poměrně často využíváme tenkovrstevnou chromatografii (TLC), což je separační metoda, která rozděluje směsi látek na jednotlivé části. Například když nám přijde na analýzu neznámý bílý prášek, tak se z něj nejdříve udělá etanolový výluh, který se nanáší na speciální desku. Ta má na jedné straně hliník, na druhé vrstvu silica gelu. Deska se pak postaví do nádoby se směsí rozpouštědel. Při vzlínání rozpouštědlo na sebe nabaluje kapičky analyzované směsi, které se zachycují na vrstvě se silica gelem, kde se rozdělují. S jednotlivými kapičkami se pak dále pracuje – analyzují se a porovnávají.

Co nejčastěji řešíte?
Nejčastějším zločinem z hlediska počtu jsou krádeže a vloupání. Tím pádem nejvytíženějším oborem u nás je oddělení trasologie, které zajišťuje otisky podešví bot, a daktyloskopie. Nejpoužívanější kriminalistickou metodou je v současnosti analýza DNA, která se dnes využívá nejen u vražd, ale i u bagatelních případů, jako je vloupání do sklepa. Velký nárůst požadavků zaznamenáváme také v oblasti počítačových expertiz. Zde zkoumáme nejen klasické počítače, ale i mobilní telefony a jiná elektronická zařízení, jejichž obsah by mohl být z kriminalistického hlediska zajímavý.

Jaké zajímavé kriminální případy se u Vás na oddělení objevily? Můžete nějaké jmenovat?
Na našem oddělení se zabýváme všemi závažnými trestnými činy spáchanými na jižní Moravě, ale také v rámci Zlínského kraje a Vysočiny. Bývají to vraždy, loupeže nebo třeba znásilnění.

Například můj poslední případ, na kterém jsem ještě pracoval v laboratoři a který se objevil i v médiích, byla dopravní nehoda v Sebranicích, kdy řidič srazil nad ránem chodce. Zraněný mladík tehdy přeletěl auto a propadl zadním oknem do zavazadlového prostoru automobilu. Řidič si myslel, že je mrtvý, zpanikařil a odvezl zraněného do lesa a nechal ho tam. Chlapec se ale probudil, byl sice těžce raněný, ale podařilo se mu doplazit k nejbližší silnici, kde ho pak našel jiný řidič, který mu zajistil lékařskou pomoc a zachránil mu život. My jsme se konkrétně zabývali analýzou střepů skla, které jsme našli v oděvu toho mladíka, a porovnávali je se střepy rozbitého skla natipovaného automobilu.

Dalším známým případem byla čtyřnásobná vražda, za kterou byl odsouzen Kevin Dahlgren. Tam se řešila především daktyloskopie, genetika a biologie. Také u nás skončil případ střelce z Uherského Brodu, kde se angažovali hlavně naši balistici, kteří ohledávali místo činu.

Z poslední doby mohu také jmenovat vraždu dívky v arboretu, kdy byl pachatel zachycen na kamerovém záznamu, který byl ale bohužel nekvalitní. Navíc byl na čin připraven a věděl, kde jsou kamery umístěné, takže měl kapuci. Naštěstí měl ale na těle určitou anomálii, která byla při video analýze detailně popsaná tak, že se stala jedním z velmi důležitých důkazů během soudního řízení.

Vaši specialisté tedy nepracují jen v laboratořích, ale musí se někdy vydat do terénu.
Přesně tak. Do terénu vyráží kriminalističtí technici, kteří na místě zajišťují stopy. Pokud ale případ od začátku řeší krajská policie, tak se k nim připojuje naše výjezdová skupina, která spadá pod naše pracoviště a má pohotovost 24 hodin denně. Vždy je tam někdo se specializací na biologii, nebo genetiku, pak dokumentarista (daktyloskop, nebo trasolog), který mapuje místo pomocí kamer a další techniky.

Pracovníci musejí vyrážet i na místo činu | Autor: archiv Martina Nežádala

Jaká je tendence míry kriminality? Zaznamenáváte její pokles, nebo naopak nárůst?
V posledních pěti letech ubývá všech druhů kriminality, zejména pak té násilné.

V poslední době se také trochu zabýváte psychologií. O co přesně jde?

Jde o kognitivní zkreslení, kdy dochází k nevědomému výběru informací a zjednodušování, což může být ve vědeckém prostředí na obtíž, zvláště pokud se rozhoduje o vině a nevině. Například pokud se ve spise objeví, že pachatel byl na místě činu zajištěn hlídkou, tak už další lidé v procesu vyšetřování mohou k tomuto člověku přistupovat jako k pachateli, i když jím ve skutečnosti být nemusí. Mozek má pak tendenci si naše přesvědčení potvrzovat pomocí získaných výsledků. To je ale obecně známá věc a nic nového, využívá se to například v marketingu. Problém je, když to zasahuje do vědy a kriminalistiky, proto je snaha se kognitivnímu zkreslení vyhnout. Snažíme se tedy toto chybné vnímání minimalizovat tak, že si odborníci navzájem kontrolují výsledky, např. tzv. okružním testováním. Také je v této oblasti vzděláváme a snažíme se jim dávat co nejméně informací ohledně případu, pokud to samozřejmě jde.

Spolupracujete i s nějakými výzkumnými institucemi?
Ano, máme spolupráci s profesorem Drahanským z Fakulty informačních technologií v oblasti analýzy daktyloskopických systémů a analýzy obrazu. Dokážu si ale představit hlubší spolupráci s vysokými školami například na diplomových a doktorských pracích, zejména v technických oborech, ale i humanitních. U nás totiž není tolik času na vědu, což by mohlo být naopak zajímavé pro studenty, kdybychom mohli zadávat netradiční témata, na kterých by pracovali.

(kah)
Vstoupit do fotogalerie

TémataFakulta chemická absolventi

Související články:
Michaela Lipenská z Kokina: Naše cukrářství vzniklo díky poptávce zákazníků
Adam a Kateřina Chromí: Já byla zadýchaná, brácha se skoro nudil
Nemohli si pořídit vlastního psa, tak si vzali do péče vodicího
Při navrhování strojů se vždy snažím vystupovat jako zákazník, říká Eduard Hinner
"Technologický oscar" pro biotechnologii Hydal, která vznikla na VUT v Brně